Praha – Poměrně novou, leč společensky významnou Cenu Arnošta Lustiga v pátek 12. dubna převezme moderátorka Kamila Moučková. Toto ocenění je od roku 2012 udělováno osobnostem, které naplňují vlastnosti, jakými jsou „odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost,“ tedy charakteristiky odkazující na spisovatele Arnošta Lustiga, jehož jméno cena nese. Prvním nositelem ceny se stal biskup Václav Malý. Letošní laureátka se 8. dubna dožívá 85 let.
„Považuji to za ohromnou čest. Nevím, jestli jsem statečná, lidská, odvážná a spravedlivá. Vím o sobě, že jsem silný člověk, s tím jsem se narodila a také jsem si toho hodně nakládala,“ řekla v souvislosti s vyhlášení Kamila Moučková, která své pevné postoje uplatnila především po roce 1968, kdy po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa přišla o své zaměstnání moderátorky Československé televize, protože se podílela na ilegálním protiokupačním vysílání televize a rozhlasu.
Kamila Moučková se narodila 8. dubna 1928. Vystudovala herectví, ale této profesi se nikdy nevěnovala. Po absolutoriu nastoupila do Československé televize, kde byla třináct let hlasatelkou. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Po roce 1968 se živila jako uklízečka, servírka či prodavačka.
Ze svých postojů však nikdy neslavila a k původní profesi se tedy mohla vrátit až po roce 1989. Stala se hlasatelkou zpráv českého vysílání pražské Svobodné Evropy. V televizi se divákům připomněla moderováním pořadu pro seniory Barvy života. V roce 2008 byla v anketě TýTý slavnostně uvedena do dvorany slávy.
Moučková zažila dvě manželství. S prvním mužem, hercem Milošem Willigem, se kterým měla dceru, se po necelých dvou letech rozvedla. Ani druhé manželství s doktorem Josefem Moučkou, ve kterém se narodily děti dvě, nevydrželo. Jejím třetím životním partnerem se na třicet jedna let stal herec Jiří Zahajský, který ji opustil kvůli Janě Brejchové.
Z rozhovoru pro OnaDnes.cz, který vedla Eva Tichá:
„Chovala jsem se tak, abych mohla sama se sebou do smrti vydržet, abych si nemusela hodit mašli. Jsem pyšná na to, že jsem vychovala své děti, ale ze všeho nejvíc si cením, lze-li to tak říct, že když se za sebe ohlédnu, tak jsem neudělala nikdy žádný podraz. Kromě prvního muže, kterého jsem ve dvaceti letech opustila, jsem nikomu vědomě neublížila. Musím říct, že v mém věku je to fantastický pocit.“
Je něco,co byste ze svého života chtěla vyškrtnout?
Snad těch jednadvacet let po roce 1968, kdy jsem nesměla nic dělat. To období mohlo být kratší, komunisti mi sebrali kus života, utnuli mě ve čtyřiceti letech, kdy jsem se začala rozhlížet po Evropě, po světě a uvědomovala si, že ve své profesi snad už něco umím. A zcela jistě bych se taky obešla bez depresí.
Kamila Moučková o svém životě sestavila dvě knihy. První „Říkali jí lvice“ vznikla za spolupráce s Vlastimilem Ježkem a zpracovává především její profesní život. Druhá kniha „Nejsem žádná lvice“, na které spolupracovala s Petrou Braunovou, zachycuje především Moučkové život soukromý.
Patnáctičlenná porota složená z předních postav české kultury, politiky a vědy, v jejímž čele stanul lékař a profesor Jan Pirk, vybrala laureátku na základě hodnot Odvaha a Statečnost, Lidskost a Spravedlnost.
„Kamila Moučková svým životem a svými postoji zcela splňuje všechna čtyři kritéria, která jsou základními aspekty pro udělení Ceny Arnošta Lustiga. Její morální kvality se v plné míře prokázaly při Pražském jaru 1968. Z televizního studia ji tehdy doslova vyvedli sovětští vojáci s nabitými samopaly přitisknutými na její záda. Všichni dobře víme, jakým perzekucím byla pak díky své návazné protirežimní činnosti vystavena. Přes veškerý nátlak však nikdy od svých názorů neustoupila,“ konstatoval profesor Jan Pirk.
Cenu Arnošta Lustiga v roce 2012 zřídila Česko-izraelská smíšená obchodní komora v čele s Pavlem Smutným v rámci trvalého prozaikova odkazu. Laureáta vybírá výbor složený z významných postav české kultury, politiky a vědy.
"Hodnoty, které pro nás Arnošt Lustig symbolizoval, jsme vydestilovali do čtyř, jež by měl laureát splňovat právě v té kumulaci. Věřím, že volba Kamily Moučkové nám pomůže vzpomenout na jedinečnou atmosféru let předcházejících srpnové krizi, na tvůrčí energii i ducha svobody českého národa,“ sdělil prezident komory Pavel Smutný.
