DIGImedia 2010: Budoucnost patří kvalitnímu obsahu a interaktivitě

Martin Šesták

9. 6. 20109. 6. 2010‌‌|Zdroj: ČT24

Praha – Jak pokračuje digitalizace v Česku, jakým směrem kráčí nová média a jaké důsledky to přináší do reklamního průmyslu? Na tyto otázky odpovídali členové panelu odborné konference o digitalizaci, médiích a komunikaci DIGImedia 2010, letos s podtitulem Kontent a nové technologie: Sňatek z rozumu? Klíčové podle nich bude například to, jakým způsobem se televize dokáže přizpůsobit interaktivitě a využije platformy internetu - včetně potenciálu sociálních sítí a internetových komunit. Stejně tak důležité bude i pro vzniklý prostor vytvářet zajímavý a kvalitní obsah.

První blok konference se zaměřil na pokračování digitalizace a roli státu v tomto procesu. Digitální signál mohou přijímat lidé v Praze, západních Čechách a v několika týdnech se připojí i v severních a jižních Čechách. Celý proces digitalizace by měl skončit do 11. 11. 2011, vyjma Jesenicka a Zlínska, které si musejí počkat do roku 2012. Podle národního koordinátora digitalizace Zdeňka Duspivy celý proces běží bez větších problémů a pozornost se upírá spíše na skupiny lidí, které potřebují speciální péči – například hluchoněmí diváci.

Digitalizace dokončením sítě vysílačů rozhodně nekončí, byť skončí celková podpora státu. Proces už nyní míří do vysílání televize ve vysokém rozlišení, objevují se další možnosti v 3D televizi, ukazují se nové možnosti komprese, aby se na trhu uplatnilo více hráčů. Přicházejícím trendům se musejí přizpůsobovat vysílatelé i diváci, kteří musejí investovat do nového vybavení. Z dosavadní fází digitalizace jsou lidé spokojeni, a mohli by tak být změnám nakloněni i do budoucna. Podle Jana Tučka z agentury STEM/MARK je 90 procent lidí s digitálním vysíláním spokojeno, což je stejné jako u analogu. Výpadky, které by je mohly odradit, se objevují zhruba ve stejné míře, jako tomu bylo dříve.

9 minut

Rozhovor s Milanem Fridrichem

Zdroj: ČT24

Televize už nebudou jako dřív

„Dominantním problémem digitalizace je krize zdrojů. Televize musejí projít transformací, protože se zásadně změnily podmínky,“ varoval na konferenci šéf digitalizace ČT Pavel Hanuš. Tento nedostatek se podle něj týká programového obsahu, autorů obsahu i využitelných námětů, schopných manažerů a především financí a technologií. Problém, jak naplnit obrovský prostor vzniklý digitalizací, řeší nebo budou řešit všechny televize, veřejné i soukromé. V případě televizí veřejné služby se proměna bude týkat zejména původní tvorby, která stojí nejvíce peněz, podotkl Hanuš.

Hanuš dále uvedl, že základní síť vysílačů veřejného multiplexu 1 bude dokončená na konci letošního roku. Poté se bude ČT věnovat dokrývání. Tím podle Hanuše skončí jedna éra: „Televize už nikdy nebude stejná, bude se neustále měnit, budou přibývat nové technologie a služby,“ uzavřel Hanuš.

Fridrich: ČT24 bude živá a interaktivní

„ČT musí vnímat nové platformy, aby neztratila kontakt s divákem, který žije v novém digitálním světě,“ uvedl na konferenci ředitel zpravodajství ČT Milan Fridrich. Podle něj je cestou k úspěchu imperativ, aby se každé médium soustředilo na svůj hlavní byznys a na svůj originální kontent. Vytvořit originální obsah je však podstatně větší oříšek než vymyslet bázi a technologii, na které bude vše fungovat. Digitalizace zvyšuje očekávání lidí, což je však bez kvalitního obsahu nemožné naplnit.

Také v případě zpravodajství nebude Česká televize dělat mnoho obsahu nad rámec své hlavní činnosti. Kromě vysílání Fridrich vyjmenoval aktivity jako webové stránky, Facebook a sociální sítě nebo mobilní sítě a iPady. Důležitá je podle něj interaktivita a zapojení diváka, aby měl člověk z vysílání zážitek: „Lidé chtějí ovlivňovat agendu televize, proto využívají web a sociální sítě a jejich prostřednictvím s televizí komunikují.“

V současnosti podle Fridricha nechtějí lidé jen direktivní televizi, ve které běží pouze zprávy dokola. „Lidé jsou lační po realitě, která je syrová a autentická, chtějí vidět věci, jak je vidí novinář,“ uvedl Fridrich s tím, že živé vysílání má ve zpravodajství nové doby prioritu. „Není to sice pravá novinařina, ale je otázka, jestli je v takovém množství v digitální éře starý typ novinařiny potřeba,“ uzavřel Fridrich s tím, že je klíčovým úkolem vybalancovat obě tyto složky.