Zemřela operní pěvkyně Galina Višněvská

Moskva - Slavná ruská operní pěvkyně Galina Višněvská zemřela ve věku 86 let. Oznámila to ruská televize. Sopranistka světového významu patřila k legendám ruské operní tvorby a ikonám moskevského Velkého divadla, kde působila 22 let. Pěvkyně, která byla manželkou slavného ruského violoncellisty Mstislava Rostropoviče, vystupovala během své bohaté kariéry na všech nejvýznamnějších světových pódiích včetně newyorské Metropolitní opery či londýnské Covent Garden.

Z dlouhého seznamu jejích operních rolí kritika vyzdvihovala zejména Taťjanu v Čajkovského opeře Evžen Oněgin a Lízu v Pikové dámě téhož autora, Aidu ve stejnojmenné opeře Giuseppe Verdiho či Tosku ve slavném díle Giacoma Pucciniho. V premiéře Višněvská uvedla některá významná pěvecká díla Dmitrije Šostakoviče či Benjamina Brittena.

Podpořila Alexandra Solženicyna

Její tvůrčí život v SSSR komplikovaly konflikty s úřady, způsobené mimo jiné podporou, kterou na přelomu 60. a 70. let minulého století slavná zpěvačka poskytovala pronásledovanému spisovateli Alexandru Solženicynovi. Rodina se s disidentem spřátelila a poskytla mu přístřeší své chaty u Moskvy.

Galina Višněvská s manželem Mstislavem Rostropovičem
Zdroj: Mikhail Klimentyev/ČTK

V roce 1974 byla nucena i se svým manželem z vlasti odjet, byla zbavena sovětského občanství a žila v USA a ve Francii. I na západě však zůstaly hvězdami. Rostropovič řídil po sedmnáct let Národní symfonický orchestr USA, Galina zpívala v nejlepších operních sálech světa. Petrohradská rodačka se do Ruska vrátila v roce 1990 a stala se čestnou profesorkou Moskevské konzervatoře. Dostala také zpět sovětské občanství. V roce 2002 v Moskvě založila Centrum operního zpěvu, které nese její jméno.

V roce 2006 udělila Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 Galině Višněvské cenu za celosvětový přínos medializaci hudby. Ocenění si zpěvačka kvůli nemoci nemohla osobně převzít, nicméně na českou metropoli prý vzpomínala velmi osobně. Právě tady se totiž v roce 1955 seznámila se svým budoucím manželem Rostropovičem. K setkání došlo náhodou při snídani v hotelu, oba umělci tehdy přijeli účinkovat na festival Pražské jaro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 8 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 15 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.