Výtvarnice Věra Nováková letos oslavila devadesáté narozeniny, stále ale tvoří nové obrazy i sochy. Nyní je představuje ve františkánském klášteře v Praze, na první výstavě po loňské smrti jejího manžela, také výtvarníka Pavla Brázdy.
S Pavlem Brázdou je pojilo nejen téměř sedmdesát společných let, společně také čelili obstrukcím, které jim jako umělcům režim stavěl do cesty. Bez obav veřejně vystavovat mohli až po roce 1989.
„Původně jsme začínali v jedné místnosti, kde jsme i spali. Byla to drsná doba. Mohli jsme tam dělat jen menší obrázky, ale postupně se situace zlepšovala,“ vzpomíná Věra Nováková na začátky, kdy byla – stejně jako její tehdy ještě budoucí manžel – vyloučena z politických důvodů z Akademie výtvarných umění. Živila se poté většinou ilustrováním odborné a dětské literatury.
K tvorbě ji inspiruje prý především sám život. Nebojí se zkoušet nové materiály nebo techniky. Fascinuje ji tvar písmen a symboly, které se v nich skrývají. O optimismus a zápal do umění nepřišla ani po smrti Pavla Brázdy. V rámci prvního ročníku festivalu Take Care tak mohou návštěvníci vidět i obrazy dokončené těsně před výstavou.
V ambitu kláštera františkánů na Jungmannově náměstí jsou spolu s díly dalších pěti výtvarníků k vidění do 2. září.
