Ve věku 91 let zemřel v neděli malíř Pavel Brázda, solitér, který řadu let tvořil v nucené izolaci, a přesto předznamenával umělecké trendy. Oznámil to malířův vnuk Šimon Trlifaj.
Brázda patřil navzdory útlaku ze strany komunistického režimu k nejvýznamnějším malířům druhé poloviny 20. století. Malovat začal Brázda už ve 40. letech minulého století v Brně. V roce 1949 byl ale po nástupu komunistické totality z politických důvodů vyloučen z Akademie výtvarných umění v Praze.
Spolu se svou manželkou, malířkou a sochařkou Věrou Novákovou, tak následujících 40 let tvořili v izolaci. Brázda se během té doby živil různě – jako ilustrátor knih, ale i jako malíř pokojů nebo topič v kotelně.
„Pavel i Věra byli solitéři. Jejich dílo je hodně propojené stejně jako jejich životy, ostatně Pavlovo dílo je jeden velký deník jak osobní, tak o nás všech,“ vzpomíná na Brázdu historička umění Lucie Šiklová.
Z ústraní vystoupil až na začátku 90. let. „Rád zůstávám na okraji umělecké scény. Nepotřebuji být v hlavním proudu, vystavovat na oficiálních místech,“ řekl před časem. Navzdory tvorbě v izolaci byla Brázdova díla často předzvěstí trendů ve světovém umění – známí Astronauti například anticipují pop-art, jiná díla magický realismus či informel. A v posledních dvou desetiletích zdokonaloval Brázda svá díla pomocí počítače.
Jeho díla vznikala i jako digitální tisky. „Obrazy vychází z předem definitivně formulovaných kreseb na papíře, které přenáším do počítače a tam je potom postupně barevně zpracovávám,“ popsal proces své tvorby Brázda. Typické pro něj byly jednoduché formy a pestré barvy.
Brázda, který byl příbuzným básníka Josefa Palivce i bratrů Čapkových, vždy usiloval o umění, které nazýval hominismem – uměním o lidech a pro lidi. Zajímal ho život města, které rád přirovnával k živému organismu, a velkoměstský folklor. Mezi jeho klíčová díla patří Pět minut před koncem světa (1949–53), Nezapomněl jste se oholit? (1949) či díla ze série Závodníci (1956–58) a cyklu Lidská komedie (2000–2017).
„Pavel Brázda uznával avantgardu, ale nikdy nechtěl jít s hlavním proudem. Avantgardy mu později připadaly moc elitářské, proto přišel se svým hominismem, který měl být srozumitelný všem,“ vysvětlila historička umění Šiklová.
V roce 1991 obdržel Brázda Cenu Revolver Revue a v roce 2008 se stal nositelem medaile Za zásluhy, kterou mu předal prezident Václav Klaus. V únoru 2013 medaili pro nesouhlas s Klausovými postoji vrátil.
