Václav Vorlíček: V pohádce jde hlavně o to, že nesmysl je vydáván za skutečnost

Praha – Jeho pohádkové příběhy sledují diváci nejen o Vánocích už několik generací. O kom že je řeč? O snad nejslavnějším a nejznámějším tvůrci filmových pohádek Václavu Vorlíčkovi. A kde se bere jeho popularita? On totiž ví, jak natočit nesmrtelnou pohádku a jaké kouzlo mají ty příběhy, které v nás zanechají hluboké stopy i dlouho po jejich zhlédnutí. „Tajemství je v tom, že nahlížíme prostřednictvím pohádky do fiktivního světa. Člověk v roli režiséra tento svět musí důkladně promyslet, musí mu dát přesnou logiku dění a musí z něj vytvořit něco, jako je náš dnešní svět, jenomže v mystickém hávu,“ vysvětlil režisér v Interview ČT24.

Jde podle něj vlastně o vytvoření reality, kterou je schopen divák přijímat a brát potom dění za své a stát se tak účastníkem děje a prožívat dobrodružství s postavami. Jde tedy vlastně o to, že nesmysl je vydáván za skutečnost.

V pohádce tak jde spíše o působení archetypů, které jsou v každém z nás už od útlého věku formovány a podle kterých se pak částečně i chová. Divák podle Vorlíčka neustále hledá stejné příběhy a znovu a znovu si je žádá. „Jsou donekonečna ochotni se dívat na příběhy tak, jako jsme je s Macourkem strojili například v Arabele, pak v Popelce, Princi a Večernici a třeba i v Jezerní královně,“ říká.

Interview ČT24

Kamera je velice důležitá, protože vytváří prostředí a dává mu věrohodnost. Kameraman může důležitě ovlivnit celkový dojem třeba jen nasvícením. Diváci pak nejsou schopni vnímat detaily děje, které špatným nasvícením scény mohou vyznít jinak. Dalším elementem, který zásadně tvoří atmosféru celého děje, je sníh. Připomíná přímo zasněný a příjemný dojem pohádkovosti.

Nejznámější filmy Václava Vorlíčka:

1998 Jezerní královna

1997 Pták ohnivák

1993 Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek

1987 Křeček v noční košili

1984 Rumburak

1983 Létající Čestmír

1979 Arabela

1978 Princ a Večernice

1977 Což takhle dát si špenát

1974 Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

1973 Tři oříšky pro Popelku

1971 Dívka na koštěti

1970 „Pane, vy jste vdova!“

1966 Kdo chce zabít Jessii?

Nejdůležitější jsou tři faktory: romantičnost, napínavý děj a humor

Tvorba Vorlíčkova týmu je také příznačná především triky, které používal dávno předtím, než se začaly tvořit ve speciálních počítačových laboratořích a animačních studiích. Jednoduchými fyzikálními klamy dokázal například oddělit hlavu od těla a udělat z ní hlavu mluvící nebo třeba přemístit člověka přes vodovodní potrubí. „Nejtěžší trik byl, když se v Arabele královna upravuje před zrcadlem a za jejími zády na okno přistane krkavec a promění se v Lábuse, pak se další pták promění v čarodějnici a spolu pak odejdou ke královně,“ prozrazuje. Všechno v tomto záběru je výsledek práce českých šikovných rukou.

Rozjívené a veselé pohádky jsou především trendem dneška. „Já si myslím, že tato rozjívenost až vadí, poněvadž to vyvrací děj od reality. My musíme příběh vyprávět tak, aby divák uvěřil, že nějak takto se to mohlo odehrát. Jakmile totiž chceme z pohádky dělat taškařici, tak je to spíše na škodu,“ říká. Správná pohádka se má podle něj skládat ze tří důležitých faktorů - z romantičnosti, z napínavého děje, tzv. tahu, a z humoru. Právě humor je nosným tématem mnoha Vorlíčkových počinů.

  • Arabela autor: ČT, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1317/131646.jpg
  • Rumburak (Jiří Lábus) autor: ČT, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1317/131645.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 56 mminutami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 22 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026
Načítání...