Tři knižní tipy Jaroslava Rudiše

Tři knihy současné české literatury zaujaly spisovatele Jaroslava Rudiše natolik, že podle něho stojí za přečtení. Povedený debut Dory Čechové Nechěl jsem být Leninem odráží v lidských duších duši současného Ruska. Současný svět reflektuje i Jan Těsnohlídek ml. ve své druhé sbírce Rakovina. Po stopách toho hrabalovského se vydává Tomáš Mazal v průvodci Cesty s Bohumilem Hrabalem.

Jan TĚSNOHLÍDEK mladší / Rakovina
(JT's nakladatelství, 137 Kč) 

Anotace: Básník, který za svůj debut Násilí bez předsudků získal Cenu Jiřího Ortena, se ve třech desítkách textů dotýká aktuálních společenských problémů. Mimo jiné se ukazuje jako autor, který si dokáže zjednat odstup od věcí, jako ironik a provokatér. Jaroslav Rudiš o knize: Jan Těsnohlídek ml. je jedním z nejzajímavějších současných básnických hlasů. Popisuje to, co žijeme, neuniká do světů velkých metafor a velkých obrazů. Píše často sloganovité básničky, hodně ostré, ironické, možná někdy i cynické, ale bezprostředně se dotýkají současné doby, které trochu chybí ideály. Na jedné straně svět, který je beznadějný, potemnělý, zároveň ale je to i jedna z pravd, jeden z pocitů. Je cenné, že existuje básník, který popisuje i tahle témata. Nikoho jiného, jako je Jan Těsnohlídek, v Čechách neznám. 

Tomáš MAZAL / Cesty s Bohumilem Hrabalem
(Academia, 265 Kč)

Anotace: Literární průvodce zavádí čtenáře na rozličná místa Čech a Moravy spjatá s životem a dílem Bohumila Hrabala, od jehož smrti uplynulo 3. února patnáct let. Jaroslav Rudiš o knize: Bohumil Hrabal patří k mým nejoblíbenějším spisovatelům a Tomáš Mazal je jeden z lidí, kteří o něm vědí skoro všechno, nejen o literatuře, ale i životě. Cesty jsou takový cestopis, můžete si je strčit do baťohu a vydat se po stopách Bohumila Hrabala. Mazal nachází místa, o kterých jste možná ani netušili, že s ním souvisejí. Skvělá knížka pro všechny, kdo mají Hrabala rádi.

Nahrávám video

Dora ČECHOVÁ / Nechtěl jsem být Leninem
(Labyrint, 195 Kč)

Anotace: Povídky „se širokou duší“ o smutku, humoru, samotě, lehké nostalgii i schopnosti přežít se odehrávají převážně v současném Rusku. Jaroslav Rudiš o knize: Dora Čechová je objev, nechtěl jsem věřit, když jsem četl její povídky, že jde o debut. Jsou suverénně, jistě napsané, překvapivě, zajímavě vykonstruované, jakoby šly trochu proti proudu toho, jak se v Čechách povídky píšou. Tedy dost často zachycené historky, takový hrabalovsko-haškovský model, tohle je něco jiného, jsou to mikrorománky. Odehrávají se zejména v Rusku s přesahy do Čech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 3 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 10 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
včera v 20:05

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.