Praha - Subjektivní vzpomínky na dobu čtyř tisíc dnů, které strávil ve službách exprezidenta Václava Havla, přináší kniha jeho někdejšího mluvčího Ladislava Špačka. Publikace s názvem Deset let s Václavem Havlem je plná humorných, dojemných i překvapivých vzpomínek, přináší svědectví o domácích i zahraničních cestách s bývalým prezidentem, o jeho nemocech, manželkách, poradcích nebo třeba jeho vztahu k novinářům či dětem.
„Když jsem odcházel z Hradu, tak jsem se zařekl, že žádné vzpomínky nenapíšu. Že nebudu práskat, co se odehrávalo na Hradě. Ale když jsem ve smutečním týdnu, po smrti Václava Havla viděl, jak se vzedmula vlna respektu, lásky a úcty k němu, tak jsem si řekl, že já to svědectví mohu podat,“ řekl při křtu knihy Špaček, který s Havlem prožil více než deset let - od listopadu roku 1992 do února 2003.
„Havel mě zaměstnal jako soukromá osoba za 13 500 korun hrubého,“ vzpomíná Špaček na počátky své služby u někdejšího disidenta a prvního polistopadového prezidenta, který zemřel vloni 18. prosince.
Právě začátek psaní pamětí byl prý pro autora nejtěžší. „Pamatoval jsem si pár historek a pak jsem se lekl, že knížka bude mít 12 stran. Ale v okamžiku, kdy jsem začal psát, se začaly vynořovat z hlubin paměti další a další příběhy,“ přiznal Špaček. Nakonec má knížka více než 220 stránek a autor ji napsal za pouhé tři týdny letos v lednu.
V publikaci nechybí vzpomínky na „budování státu“, Havlovu zdvořilost, spory s někdejším premiérem Václavem Klausem, brífinky v Bílém domě nebo audience zahraničních delegací. „Nejsou to memoáry. Memoáry jsou buď nudné, nebo indiskrétní. Tahle knížka není ani nudná, ani indiskrétní,“ upozornil dvaašedesátiletý Špaček.
Další díly ani pokračování prý autor nechystá. „Tomu se vědomě bráním. V okamžiku, kdy jsem knížku dopsal a odevzdal rukopis, tak jsem přestal přemýšlet o tom, co v ní chybí nebo co bych tam měl ještě dát,“ uvedl.
Kmotry nové publikace byli novinář a publicista Karel Hvížďala a hudebník Michael Kocáb. Hvížďala, který sám vedl s Havlem rozhovory vydané později knižně pod názvy Dálkový výslech (1985 a 1986) a Prosím stručně (2005 a 2006), přirovnal Špačkovy vzpomínky k pamětem tajemníka císaře Františka Josefa. „Tam byla stejná míra elegance, loajality a zároveň důvěrného vhledu do osobnosti strašně dlouho vládnoucího císaře,“ řekl před zaplněným sálem knihkupectví Luxor Hvížďala.
