Slezské zemské muzeum oslavuje 200 let, je nejstarší v Česku

Opava – Slezské zemské muzeum v Opavě má dvě stě let. Jako první veřejné muzeum na území dnešní České republiky začalo fungovat 1. května roku 1814. Jubileum slaví především výstavami, kterých je více než deset. V historické budově v centru Opavy je speciální expozice Země a její muzeum. Mapuje dějiny muzejnictví ve Slezsku, které před dvěma sty let začalo psát Opavské gymnaziální muzeum – předchůdce Slezského zemského muzea.

Výstava představuje různé typy sbírek, ukazuje nejstarší a nejzajímavější sbírkové předměty jako například popravčí meč opavských radních. Přibližuje pozoruhodné osudy některých exponátů. Tragický příběh je spojen třeba s brouky, kteří přicestovali do Opavy roku 1938 z Nové Guineje. „Pošťák z Nové Guineje nemohl zásilku doručit, protože ho sežrali mravenci. Nakonec se podařilo brouky do Opavy doručit, trvalo to však rok,“ líčil spoluautor výstavy Jiří Šíl.

Muzejníci v průběhu času

Návštěvníci uvidí, jak muzeum dopadlo ve 2. světové válce, mohou posoudit, jak se dělaly výstavy za první republiky, jak se měnila práce muzejníků v průběhu času. Autoři připomínají důležité osobnosti, které se zasloužily o uchovávání kulturního a přírodního dědictví. „Prostřednictvím dioramat ukazujeme také pracovny kurátora a archeologa z přelomu 19. a 20. století, dobovou kancelář ředitele,“ doplnil Šíl.

Prvního května budou všechny budovy Slezského zemského muzea, ve kterých jsou většinou i speciální narozeninové výstavy, otevřené bezplatně. V hlavní budově je kromě historické výstavy unikátní zemská expozice Slezsko, která získala národní cenu Gloria Musaealis. Arboretum Nový Dvůr, které je vyhlášené rododendrony, nabízí kromě dalších sedmi tisíc druhů rostlin, dřevin a bylin také výstavu Cesta Severem aneb Krajina a příroda Fennonskandie. Fotografická expozice přibližuje historii areálu. V Národním památníku II. světové války v Hrabyni, který rovněž patří k muzeu, jsou velké výstavy Češi ve velké válce a Helidor Píka – legionář a vojenský diplomat.

„Fotografická výstava pak zachycuje dějiny tohoto památníku i dalšího komplexu – Areálu československého opevnění Hlučín-Darkovičky,“ uvedla mluvčí muzea Květa Gebauerová. Volně otevřený bude také Památník Petra Bezruče v beskydské vesnici Ostravice. Je to srub, do kterého autor jedné z nejznámějších českých básnických sbírek Slezské písně jezdil. Původní obytnou část chaty si sám navrhl. Ornitologové chystají k výročí na 3. května procházku kolem řeky Opavy spojenou s posloucháním zpěvu ptáků, výkladem a ukázkou odchytu a kroužkování. Čtvrtého května muzeum pokřtí novou knihu Opava v obrazech a fotografiích.

Strážci paměti – tři nejstarší muzea v Česku

Spolu s Moravským zemským muzeem a Národním muzeem představí opavští muzejníci největší skvosty z depozitů těchto institucí – Věstonickou venuši, hlavu Kelta z Mšeckých Žehrovic a meteorit z Opavy-Kylešovic. „Výstava bude mít vernisáž v červenci v Opavě, v srpnu se přesune do Brna a v září do Národního muzea v Praze,“ řekla mluvčí muzea. S kolegy z brněnského muzea a Národního muzea chystá slezský ústav velký společný projekt Strážci paměti, kterým oslaví 200 let muzejnictví v České republice. „V následujících pěti letech chtějí představit muzea jako instituce, které pokračují v tradicích, ale také pružně reagují na nové vynálezy a metody, jsou oporami vědy, výzkumu, vzdělání a kultury,“ dodala Gebauerová. Moravské zemské muzeum bude mít dvě stě let v roce 2017, Národní muzeum v roce 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...