Režisér dokumentu o kapele Lucie: K bulváru jsme se nesnížili

ROZHOVOR. Třicet let spolu, třicet let bez sebe, shrnuje slogan dokumentu Příběh jedný kapely. O skupině Lucie, fenoménu české hudební scény 90. let, ho natočil David Sís. Bylo to terapeutické natáčení filmu života, říká o vzniku snímku. Po premiéře na festivalu v Karlových Varech se na něj fanoušci mohou do kin vypravit od 7. července.

Rozhovor s režisérem Davidem Sísem

Jak dlouhodobé je přátelství mezi vámi a členy skupiny Lucie?

Poprvé jsem je viděl někdy v roce 1987, pak jsem se postupně seznámil myslím s Michalem Dvořákem. Úplně přesně si to nepamatuju, ale vím, že první natáčení s Davidem Kollerem bylo v roce 1991, kdy jsme začali natáčet sérii, která se jmenovala Kdo je kdo. Tam jsme se dali dohromady, začal jsem jim točit klipy a dokonce jsme spolu podnikali, provozovali jsme studio v bývalém rockovém klubu Bunkr.

Z dokumentu je hodně cítit, že se znáte, že mezi vámi není bariéra. Ale byla to vždycky výhoda?

Někdy to je výhoda, někdy velká nevýhoda. Nicméně jim chci poděkovat, protože natáčení působilo terapeuticky. Znovu jsme si dali takový film života. Slyšel jsem od nich, že jim to pomohlo, a mně to pomohlo rozhodně.

Ve filmu máte spoustu archivních záběrů. Jak jste se k nim dostal?

Lucie vždycky ukládala svoje archivní materiály, část jsem měl, jak jsem zjistil, i  u sebe. V průběhu natáčení kluci chodili a nosili různé kazety, u kterých možná ani nechtěli, aby je někdo někdy spatřil, a najednou se prostě objevily. Michal Dvořák našel fotografie, novinové výstřižky. Už nejsme schopni identifikovat, kdo držel v kterou chvíli kameru nebo foťák v ruce, takže bych chtěl poděkovat všem neznámým spoluautorům a moc se omlouvám, že jsem je neřešil, nekontaktoval, to už se dnes nedá dohledat.

Nahrávám video

Jak náročné bylo promyslet příběh jedné kapely tak, abyste měl jasnou i hudební dramaturgii. Písničky v dokumentu to, co je řečeno, dovysvětlují nebo jsou naopak ke slovům v opozici. Tenhle koncept jste měl už od začátku v hlavě?

Ne, vůbec ne. Původně jsem chtěl točit polohraný dokument, který by kapelu obtěžoval co nejméně. Chápal jsem, že  jejich vzájemnost je velmi křehká, nechtěl jsem ji nabourat, nechtěl jsem diváky připravit o moment znovuzrození kapely, nedej bože, abych do toho svým dokumentem hodil vidle. Ale postupně jsme to vše díky střihači Honzovi Turkovi postupně opustili a chtěli jsme divákům zprostředkovat nejautentičtější zážitek, být a užít si to s nimi.

Zatímco bulvár se celé ty roky zabýval tím, proč se rozešli, kdo s kým nemluví, kdo se s kým hádá, vy na to jdete opačně a snažíte se přijít na to, proč se kluci k sobě zase vracejí. Tak na co jste přišel?

Chtěl bych divákům doporučit: chcete-li bulvár, přečtěte si bulvár. My jsme se k tomu nesnížili. Myslím, že ten film má největší sílu pro fanoušky, kteří Lucii mají fakt rádi. Dozví se, jak kapela vznikala, jak spolu komunikovali, a celým filmem je prodchnutá, nevím, jak jinak to popsat, láska těch lidí k muzice a k sobě vzájemně. Má samozřejmě různý vývoj, jak už to tak v partnerských vztazích bývá, ale vždycky nakonec převáží potřeba být spolu a tvořit spolu. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 15 hhodinami

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
před 15 hhodinami

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
před 18 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
před 20 hhodinami

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
včera v 07:00

Daniel Žižka postoupil s písní Crossroads do finále Eurovize

Český zpěvák Daniel Žižka postoupil do finále 70. ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize. Ve druhém semifinále, jež se konalo ve čtvrtek večer, zaujal porotu i mezinárodní diváky svou písní Crossroads. Do sobotního finále se probojoval se zástupci dalších devíti zemí, zatímco dalších pět soutěž opustilo.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Policie ukázala záznam útěku zloděje lebky svaté Zdislavy

Policie ve čtvrtek zveřejnila záznam z kamery, který zachycuje útěk pachatele po úterní krádeži lebky sv. Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Relikvii nevyčíslitelné historické hodnoty chce policie zařadit do celosvětové databáze odcizených předmětů.
14. 5. 2026

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
14. 5. 2026
Načítání...