Praha – Obrazy belgického surrealistického malíře Reného Magrittea byl inspirací pro výtvarné provedení Hoffmannových povídek v Národním divadle. Scéna připomíná veliký regál, jehož přihrádky jsou naplněny podivnými věcmi, které v příběhu částečně ožijí. Ústřední postavou všech fantasmagorických příběhů je německý fantasta a univerzální umělec E. T. A. Hoffmann, jehož povídky inspirovaly Jacquese Offenbacha k napsání jediné opery. Premiéru inscenace uvedlo Národní divadlo 6. března.
Rekonstruovaný Offenbach v přihrádkách Národního divadla
Fantaskní a mysteriózní charakter Hoffmannových povídek Offenbacha dlouho přitahoval, uvedení opery inspirovanou texty německého spisovatele se ale nikdy nedočkal. Zemřel ještě před její světovou premiérou roce 1881.
Jak to napsal Offenbach?
Proto dnes existuje hned několik verzí této opery, která nezapře autora stovek slavných operetních melodií. „Vedle lyrických pasáží, krásných míst, které jsou psány v duchu francouzské lyrické opery, zaznívá i autentický, operetní Offenbach,“ říká dramaturg Ondřej Hučín.
Na úpravách Hoffmannových povídek se podílelo mnoho jiných skladatelů, neexistuje však žádná definitivní autorizovaná verze. V posledním desetiletí byly ale objeveny originální, dříve neznámé části a skici pro tuto operu.
Inscenace Národního divadla vychází z rekonstruované verze Hoffmannových povídek, která byla sestavena právě na základě objevených Offenbachových rukopisů. „Poprvé do se opery zapojují původní Offenbachovy rukopisy, které byly vyřazeny přímo před světovou premiérou v roce 1881,“ potvrdil Hučín.
Porozumění pro „smíšený žánr“
Hoffmannovy povídky nastuduje francouzský dirigent Michel Swierczewski spolu s Ondřejem Havelkou. Podle Národního divadla je Havelka „režisérem velkého divadelního nadhledu a porozumění pro ’smíšený žánr‘, který Offenbachova ironicko-lyrická opera představuje“.
V hlavní roli E. T. A. Hoffmanna se představuje belgický tenorista Marc Laho. Hoffmanovu postavu nastudoval i v klasické podobě v Turíně a ve velice moderní verzi v Ženevě, pražská verze se podle něj pohybuje na hranici mezi klasickým a moderním pojetím.
Jako Olympia na scéně Národního divadla vystupuje Martina Masaryková, roli Antonie ztvárnila Pavla Vykopalová. Čtyřrole Lindorfa, Coppélia, Miracla a Dapertutta se zhostil polský basbarytonista Tomasz Konieczny.
Druhá premiéra: 7. března; nejbližší představení: 12. března.