Divadlo na Vinohradech premiérově uvedlo v režii a úpravě Juraje Deáka hru Pygmalion od G. B. Shawa. Svou celkovou aranží tíhne k muzikálu či operetce, na což má – i vzhledem k slavnému titulu My Fair Lady – nezadatelné právo. Vinohradský Pygmalion přináší velmi pohlednou scénu a šmrncovní kostýmování, svižnou jazzovou hudbu a ne příliš zdařilý výběr představitelky hlavní role.
První rebelskou Lízou Doolittleovou, kterou jsem na jevišti viděla už v půlce sedmdesátých let, byla květinářka drobné, leč razantní Jorgy Kotrbové v režii Luboše Pistoria. Měla dryáčnickost i sex-appeal, profesora Higginse tehdy v Realistickém divadle ztvárnil věčný elegán Jiří Adamíra. Vytvořili spolu skvěle kontrastní, a přesto herecky dokonale partnerskou dvojici. Divadlo na Vinohradech inscenovalo známý kus podruhé ve své historii, ten předchozí režíroval v roce 1968 František Štěpánek s Jiřinou Bohdalovou a Milošem Kopeckým.
Hostující Šárka Vaculíková (Eliza) stráví dlouhé první pasáže, odehrávající se na chodníku a v domě profesora Higginse, v podivné křeči, kdy její křik a intonace dráždí uši diváků. Zmatený rychlý pohyb mladé květinářky působí nervózně a patrně naschvál ruší idylu městské ulice v dešti.
Úlevná změna přichází až s obrazem salónního pokoje autoritativní paní Higginsové, kterou bravurně vykresluje Libuše Švormová. Od té chvíle se Eliza vyjadřuje jakousi robotickou řečí komunikačních klišé, na což publikum pozitivně reaguje.
Nastavená stylizace mluvy se během posunů děje uvolňuje podle společenského vývoje figury. Vynalézt takovou dokonalou Elizu se někomu hned tak nepovede, ocení ji i vášnivý tanečník maďarského původu v podání Dennyho Ratajského, který ji svádí na plese (pohybová spolupráce Martin Pacek).
Činorodý učitel Higgins, v podání Jana Šťastného, získává více tváří. Vychutnává si nepraktického, ale vzdělaného zapáleného vědce a syna, na něhož je matka sice pyšná, ovšem neustále ho peskuje za jeho neohrabanost. Higginsův věrný společník, plukovník Pickering, sympaticky zhmotněný Tomášem Töpferem, užívá (aniž by na sebe strhával pozornost) klidnou mužskou sílu, vyvažující profesorovu agilnost.
Nejvýraznější vtip a energii zosobňuje Svatopluk Skopal coby popelář a budoucí zbohatlík Doolittle. Jeho vstupy jsou skutečným hereckým koncertem. „Bejt nepočestnej, to je větší sranda,“ tvrdí rozšafný Elizin otec.
Nový Pygmalion prezentuje plejádu známých herců a krásné scenérie, pojetím nepřekvapí, ale přenese nás do jiné krajiny, v níž si na všední starosti přes dvě hodiny nevzpomeneme. Nejbližší reprízu v Divadle na Vinohradech chystají na 26. dubna.
