Poslední premiérou sezony pražského Divadla ABC byl Listopad v titulní roli s Michalem Dlouhým, který ztvárnil imaginárního prezidenta Spojených států se vší jeho sobeckostí, mocenskou chtivostí – a konečně i lidskostí.
Výkon hlavního představitele je strhující. Téma moci s diváky rezonuje, což dávají najevo opakovanými potlesky na otevřené scéně i závěrečnými ovacemi vestoje. Michal Dlouhý – hlava státu Charles Smith – je těžištěm i motorem inscenace, postavené na brilantním hereckém výkonu. Hra o pěti figurách se ve skutečnosti mění v divadlo jednoho herce, jehož paměť i energie jsou obdivuhodnými zdroji interpretace textu uznávaného amerického dramatika Davida Alana Mameta.
Autor, který se proslavil tituly jako Kachní variace, Sexuální perverze v Chicagu, Americký buvol či Oleanna, úsporně pracuje s jazykem dramatu a vyzdvihuje rytmus dialogů. Používá slangové a vulgární výrazy, jimiž rozhodně nešetří, takže se i v Listopadu (a překladu Ester Žantovské) máte na co těšit. Právě vulgární fráze jsou zde kořením replik a největšími spouštěči smíchu publika. Dlouhého prezident je pokrytecký egoista, podléhající své ženě a vlastní představě osobní výlučnosti.
Symetrie Oválné pracovny prezentuje ve výpravě Jaroslava Milfajta obrazy státníků a důstojná francouzská okna s výhledem do zahrady. Doslovná a neměnná dekorace svírá příběh v jednotě času, prostředí i děje. Doplňují ji stále zvonící telefony, zvuky skartovačky a paralyzéru. Americkost podtrhují světelné hvězdy na oponě nebo hlasitá rocková hudba skupiny Rammstein s proslulým hitem America. Nechybí indiánská čelenka ani národní vlajka. Veškerá vážnost symboliky státní moci bere za své tím, co si dotyční vysoce postavení bez obalu sdělují.
"V komedii Listopad Mamet velmi vtipně a neotřele spojuje dvě zásadní události související právě s tímto měsícem, totiž Den díkůvzdání a prezidentské volby. Hraje si přitom s ožehavými tématy, která hýbají americkou společností, jako jsou rasová a národnostní nesnášenlivost, problematika původního amerického obyvatelstva, korupce či zneužívání moci," uvádějí tvůrci. Prostředí Bílého domu, úřadu a administrativy prezidenta i osobnost nejvyššího státníka samotná, to vše je rukavice hozená politické satiře a karikatuře vlády.
Pohotovost, změny intonace, precizně načasované gagy. Michal Dlouhý v rozhovoru pro časopis Divadelní průvodce říká: „Jeden bonmot stíhá druhý. Aby gagy vyšly, musíte je říkat přesně. Nesnese to žádnou improvizaci.“ Příchod nových postav na scénu jeho gejzír gest a slov pouze na moment rozptýlí. Prezidentův nejčastější partner – telefonní přístroj (na šňůře i bezdrátový) – funguje spolehlivě.
Ani by tam ostatní nemuseli být. Prototyp střídmého top manažera, tajemník Archer Brown (Jiří Hána) se drží zpátky, akčněji se zapojí až v druhé půli hry, jako by v té první nechával vyniknout hlavní personu. Indián (Zdeněk Vencl) má větší charisma v představě vyvolané prezidentským telefonátem než „in natura“ se sekyrou a v náčelnické čelence s péry. Lenka Zbranková – coby autorka Charlesových projevů Clarice Bernsteinová – zodpovědně plní vděčnou úlohu chytré lesbičky, která umí (na patřičné intelektuální úrovni) překroutit cokoli. Farmář Národního svazu chovatelů krocanů (Jaroslav Vlach) je asi nejméně interesantní figurkou parodické šachovnice nejen americké společnosti, vystupuje předvídavě, s rutinou.
Určitá statičnost obrazové kompozice hraje proti dynamice jevištní řeči. Michal Dlouhý je i v groteskních momentech nejpřirozenější. Proměny nálad mu baštíme s navijákem, otírá se ručníkem, autenticky brunátní. V rámci své předvolební kampaně nás, spolu s oddanou kolegyní Clarice, nenásilně přesvědčí o tom, že „Díkůvzdání bylo dnem orgií a ti, kdo ho slaví, jsou zatraceni“. A když si pak za draze prodané milosti krocanům přikoupí více vysílacího času v televizi, získá šanci být znovu „vyvoleným“.
V přehledné režii Petra Svojtky a dramaturgii Jiřího Janků druhou premiéru konverzační komedie Listopad v Divadle ABC plánují na 8. září.
