Brno - V brněnském studiu České televize vznikl dokument o významném přírodovědci světového formátu - Johannu Gregoru Mendelovi. Dokumentární podobiznu zakladatele genetiky, který své experimenty, jimiž zcela předběhl svou dobu, prováděl na zahradě kláštera na Starém Brně, natočil kulturní historik, scenárista a režisér Pavel Jirásek. Bezmála hodinový dokument J. G. Mendel - neustálá výzva vysílá ČT2 v premiéře dnes ve 20:55. Snímek zobrazuje dva světy senzitivního génia 19. století a význam jeho objevů pro společnost v následujících staletích.
Pavel Jirásek se věnuje kulturním tématům a osobnostem spjatým s Brnem programově, je například autorem dokumentů o Karlu Absolonovi či Gustavu Bromovi. "Nápad natočit rozsáhlejší dokument o J. G. Mendelovi jsem nosil v hlavě několik let. Když žijete v Brně, samozřejmě jste konfrontováni s faktem, že nejslavnějším člověkem, který zde dlouhodobě působil, není při vší úctě Janáček, ale Mendel," upozorňuje Jirásek.
Mendelovo století
I po více než sto letech, po tzv. znovuobjevení Mendela - Mendlův objev byl totiž na několik desetiletí zcela zapomenut a nepochopen - je stále co objevovat a doplňovat. Jako by význam Mendelovy práce narůstal místo toho, aby na něm spočinula tlustější vrstva prachu, jak se na klasika patří.
"Jeho věhlasnost nevypovídá…
… zhola nic o tom, jak hluboce známe jeho život, podstatu jeho objevu a také rozporuplnou historii chápání jeho objevu prakticky až do dnešních dnů. Poslední dokument, který se hlouběji tématem fenomenálního Mendlova objevu zabýval, byl natočen v polovině šedesátých let a od té doby se, v souvislosti s raketovým vývojem genetiky, vnímání Mendla významně změnilo." /Pavel Jirásek/
Nejenže genetika, která vznikla na podkladě jeho objevu, je dnes nejdynamičtějším oborem přírodních věd (někteří proto nazývají nové století stoletím Mendelovým), ale další studium jeho geniálního způsobu vědecké práce a myšlení v nás vyvolává potřebu znovu přehodnotit naše dosavadní představy o evoluci, o vědě a technologii, o možnostech lidského poznávání, jinými slovy, o tom, jaký je svět mimo nás a jací jsme my.
Mendel v černé skříňce
„Při přípravě dokumentu jsem týmově spolupracoval s Jiřím Sekerákem, vedoucím Mendeliana Moravského zemského muzea, tedy instituce, která se dlouhodobě o Mendelův odkaz stará, a musím přiznat, že dokument byl inspirován také jeho knihou Mendel v černé skříňce,“ podotkl Jirásek.
Podobně jako kniha si dokument všímá nejen veřejnosti mnoha neznámých detailů a peripetií Mendelova osobního a vědeckého života, ale především nových interpretací jeho převratných objevů. Postup Mendelovy objevitelské práce, kterou prováděl v polovině 19. století, tedy dříve, než vyšla poprvé Darwinova slavná kniha O původu druhů, v principu na chlup přesně odpovídá postupu kybernetika, který by takto postupoval dnes.
Je to nepochybně Mendelův geniální, naprosto originální způsob myšlení, který způsobil to, že se dnes dá popsat podstata jeho objevu mnohem lépe a přesněji s využitím nejmodernější terminologie z oblasti informatiky, kybernetiky, teorie systémů a soft computing, než tomu bylo kdykoliv předtím.
Kybermendel
Formálně dokument obsahuje nejen dokumentární, ale také hrané pasáže komika Igora Dostálka v roli jakéhosi kybermendela. Součástí snímku je celá škála černobílých archivních filmových materiálů z mnoha zdrojů, které podporují pochopení ducha objevitelské doby 19. a 20. století.
"Snažil jsem se, aby příběh Mendlova života, objevu i následného znovuobjevování jeho díla působil na diváka svým způsobem i dramaticky,„ dodává Pavel Jirásek. “Takže se divák dozví o mnoha překvapujících faktech, třeba o tom, že slavné tři Mendelovy zákony dědičnosti tak, jak se je dnes učíme, Mendel nikdy nenapsal nebo že řád augustiniánů, přestěhovaný císařem Josefem II. na Staré Brno, byl v době kolem poloviny 19. století vlastně nadmíru liberální a doslova vědeckou společností."
Reprízu pořadu mohou diváci sledovat v pátek 16. 10. 2010 v 11 hodin dopoledne. Pořad bude možné také přehrát v archivu iVysílání.
