Hodiny v umění spojuje intimita

Praha - Tématy cyklu obrazů Michala Pěchoučka, nositele Ceny Jindřicha Chalupeckého a jedné z nejvýraznějších osobností současné výtvarné scény, které jsou k vidění v Galerii hlavního města Prahy, jsou intimita a sdílení. Díla vystavená v expozici nazvané Hodiny v umění působí dojmem, jako by je vytvářeli dva odlišní tvůrci – jeden věnující se malbě, druhý filmu. „Cílem kompozice je diváka navést na cestu k tomu, že tyto dva postupy, ač jsou kontrastní, stojí velmi blízko a souvisí spolu. Tu souvislost by si měl divák trochu najít sám,“ poznamenává k výstavě Pěchouček.

Odlišnost dvou hodin v umění – malby a filmu –, ačkoli ve své klasické podobě obě média na výstavě absentují, vyjadřuje odlišnost dvou pater výstavního prostoru GHMP v Domě U Kamenného zvonu.

První „hodina v umění“ patří fotografickému projektu Filmogram. Filmogramy, které označují minimální jednotku filmu – políčko na filmovém pásmu, sestavuje Pěchouček z kontaktních fotografií a inverzních fotografických filmů. Sekvenčnost filmogramu je dobrou pomůckou k navození pocitu, že fotografie zachycuje čas, domnívá se výtvarník.

Jednotlivé snímky „filmového pásu“ vznikaly v průběhu jednoho roku. Vždy jeden den v týdnu, v pravidelných hodinových intervalech, snímal Pěchouček jeden objekt - například tyčku opřenou o stěnu. „Přistoupil jsem na to, že fotografie nebude nic zobrazovat, že vytváří různé sekvence, které mají nějakou geometrickou osnovu. Zároveň jsem se vrátil i k fotografii, jak ji viděl Josef Sudek, jako nosič světla,“ vysvětlil Pěchouček. "Celá metoda filmogramu je dost neosobní, racionální, odtažitý přístup k fotografii, ale zároveň bych se jejím prostřednictvím rád vrátil k magické funkci fotky."

"Výstava Michala Pěchoučka…

… se rozpadá do dvou částí, dvou lekcí. První lekce se týká takového racionálního, technického či konceptuálního přístupu k obrazu. Druhá část je senzuálnější, smyslovější, je tak lehce eroticky laděná." /kutárotka Olga Malá/

Druhá část výstavy zahrnuje obrazy vytvořené podle fotografických předloh, jsou vyšité z látek, přesněji z nočních úborů. Název této části – Time for Bed – signalizuje čas jít spát. Připomíná podle Pěchoučkových slov nutnost podřídit se prostředí, jakou návštěvníci zažili na dětských táborech nebo studentských internátech.

A přitom evokuje noc jako hájemství romantiky, erotiky a intimity. Soubor graduje v čistě milostných scénách a inscenovaných sexuálních polohách. „Můžu prozradit, že u série souložících párů byla fotografickou předlohou příručka z roku 1972, která je hodně cudně nafocená,“ dodal výtvarník.

Malířský cyklus Time for Bed vznikl pomocí techniky strojového šití, jako jsou asambláže nebo textilní reliéfy. Jako materiál využil Pěchouček, který pochází z krejčovské rodiny, noční úbory. „Velmi mě na tom zajímalo právě to vybírání textilií nebo jejich půjčování od kamarádů a kamarádek. Triko na noc je v podstatě nechtěný textil, který si nemůžeme vzít nikam jinam. Je to dost intimní záležitost,“ upozorňuje Pěchouček.

Technikou „vyšívání“ obrazů se prý snaží nahradit klasické malříské prostředky. "Mám malbu strašně rád, ale nejsem schopen toho procesu, kdy je člověk zavřený v ateliéru, má k dispozici plátno a barvy a musí se k tomu postavit zase znova, čistě. Přemáhat se a spoléhat na náhodu. Snažím se ten klasický akt nahradit, mít to víc pod kontrolou, víc obrazy 'vyrábět'."

Rohodl jsem se to návštěvníkům neusnadnit

Vnímání Hodin v umění, především Filmogramu, nechtěl Pěchouček prý návštěvníkům galerie nijak usnadnit. Dojem, že se divák ocitl na výstavě dvou tvůrců, kteří nemají nic společného, není schválností, upozorňuje výtvarník. Odlišnost dvou linií výstavy reflektuje jen dvě rozdílné linie, jimiž se jeho tvroba v poslední době paralelně ubírá. Věří, že divák se s tím, co v galerii může zhlédnout, nějakým způsobem popasuje i bez návodu. „Nejistota, dezorientace jsou důležitými principy ve výtvarném umění,“ domnívá se Pěchouček, „jsou takovou líhní toho, jak se k té věci postavit.“ 

Michal Pěchouček / Hodiny v umění. Kde: Dům U Kamenného zvonu, GHMP. Kdy: do 5. června. Hosty výstavy jsou Viktor Takáč, který v části Filmogram pomohl vytvořit pohyblivé obrazy, situace ve formě jednoduchých skečů, a Pavel Švec, jenž pro část Time for Bed natočil loutkový film ironizující galerijní svět.

Michal Pěchouček je umělcem, jehož tvorba je ve svém základu spjata s různými podobami vyprávění příběhu. Zaměřuje se na význam příběhu, jeho archetypy a především styl, jakým lze vyprávět prostřednictvím různých médií. Jeho ranými pracemi z konce 90. let byly fotoromány (Jako host, 1999, Důvod k rozvodu, 1999) a první videa (Kouzelný mrakodrap, 1999). Jejich formálním východiskem byla fotografie. V pracích z prvního desetiletí 21. století – obrazových novelách a videích – přistupuje k vlivu fotografického média výrazná reflexe filmových a malířských přístupů (Čestná stráž z roku 2006, cyklus olejů Sběratel a stejnojmenné video z roku 2003). Průlom do narativně odvíjeného děje dosavadních děl představovaly dvě Pěchoučkovy samostatné výstavy Playtime (Brno, 2006) a Screen (Praha, 2008).

  • Michal Pěchouček / Filmogram zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240664.jpg
  • Michal Pěchouček / Time for Bed zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240655.jpg
  • Michal Pěchouček / Time for Bed zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240657.jpg
  • Michal Pěchouček / výstava Hodiny v umění zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240658.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...