Heydrich – příběh, v němž šlo o každého z nás

Praha - Heydrich - konečné řešení, tak se jmenuje projekt České televize, který podrobně popisuje okolnosti atentátu na Reinharda Heydricha i obyčejný život lidí v protektorátu. Cyklus, který má 43 dílů, je vlastně osudový příběh, ve kterém šlo o to nejcennější, o přežití českého národa. Jedná se o období spjaté s nejtemnější osobností na našem území, s Reinhardem Heydrichem, a s nejstatečnějším činem Čechoslováků ve dvacátém století – s operací Anthropoid. „Seriál není primárně o Heydrichovi, je o těch lidech, kteří se mu postavili,“ charakterizoval cyklus vedoucí projektu Jiří Vondráček. Na první díl se můžete těšit již v neděli 4. srpna ve 20:00 na ČT2. Cyklus se uzavře 1. července 2012.

Je to příběh československých parašutistů, jejich velitelů a jejich spolupracovníků – příběh mužů, kteří se začali stále častěji snášet z nebes do protektorátu a plnit zde s velmi rozdílnými výsledky své úkoly. Dva z nich, Jan Kubiš a Jozef Gabčík, seskočili s tajným rozkazem, jehož pravý obsah znal málokdo… Dále je to příběh Reinharda Heydricha, muže, který i po sedmdesáti letech od své smrti zaměstnává historiky, publicisty i psychology. Měšťansky kultivovaný, sportovně i umělecky založený člověk, který s výjimečnými řídicími schopnostmi a až s patologickou ctižádostí dokázal plánovat i řídit vyvraždění národa… 

Je to příběh obyčejných lidí v protektorátu, kteří právě v sezóně 1941/42 byli vystaveni nemilosrdným zkouškám charakteru, svědomí i víry. To, když na jejich dveře zaťukali záhadní parašutisté či zabouchalo gestapo. Když byli vyzváni k pomoci a když naopak jim byla nabízena velká finanční odměna za kolaboraci. A když museli v období druhého stanného práva, vypalování Lidic čelit nejtěžším psychickým tlakům a rozhodovat, jakou cenu má ještě jejich vlastní lidský život… 

A nakonec je to i příběh osudových dilemat prezidenta Beneše, prezidenta Háchy, generála Františka Moravce i tragické figury ministra Emanuela Moravce, dilemat vedení britské zpravodajské služby, příběh statečnosti sokolů, pravoslavné církve i příběh svědomí kolaborantů z řad protektorátních novinářů, příběh každodenních zkoušek českých četníků, hasičů, ale i třeba příběh K. H. Franka, českých Němců, jejich předních lékařů a dalších odborníků, kteří nejednou museli sami pochopit, že i oni jsou v protektorátu pouze občany druhého řádu. 

Budeme vysílat skoro přesně 70 let poté… 

Snahou České televize bylo mimo jiné i to, aby se jednotlivé díly popisující klíčové dění na území protektorátu vysílaly přesně 70 let poté. Proto například již třetí díl se bude věnovat příjezdu Heydricha do Prahy – ten zavítal na Pražský hrad právě 27. září 1941. 

A kdo že to vlastně do Prahy přijel?

„Méně strpět a méně dráždit,“ to byla jeho koncepce pro protektorát, jež zahrnovala tvrdé potlačení odboje, zastrašení českého obyvatelstva a protektorátní vlády terorem, neutralizaci mas dělníků sociálně a politicky atraktivními nabídkami a zvýšení kázně mezi německou vrstvou náchylnou ke korupci. Téhož dne vyhlásil Heydrich výjimečný stav. Národní odboj byl po pár týdnech jeho vlády v troskách. 

Adolf Hitler vyslal do Prahy zřejmě vůbec nejschopnějšího nacistu, démonického Reinharda Heydricha. A ten přijal vůdčí roli na našem území jako vysněný, pozitvní úkol své kariéry. Plánoval řečeno slovy Václava Černého „zabít český národ“, vyrabovat ho, zgermanizovat, rasově změnit a Čechy, Moravu a jejich hlavní město Prahu navždy udělat územím německým. Jinak řečeno: provést konečné řešení národa, státu i území.


Sedmnáctý díl, který je o výsadku parašutistické skupiny Anthropoid s Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem, kteří atentát na říšského protektora spáchali, televize uvede 26. prosince, tedy těsně před 70. výročím skutečného výsadku. 

V natočených dokumentech vystupují vedle řady pamětníků a předních českých historiků dále lékaři, publicisté, psychologové, vojáci a také němečtí historici specializující se na třetí říši jako například profesoři Detlef Brandes a Michael Wildt. První podzimní díly se natáčely nejen v Čechách a na Moravě, ale i kupříkladu v Heydrichově rodišti v Halle, v Berlíně či ve slovenské Žilině a jejím okolí, odkud pocházel a kde působil Jozef Gabčík. 

A na jaké otázky můžete hledat odpověď? 

Dokumenty jsou též příběhem mýtů a tajemství, které působení Heydricha a operace Anthropoid přinesly. Za sedmdesát let vznikl přebytek teorií a spekulací, jak to skutečně bylo na místě atentátu, proč Gabčík nevystřelil a proč třeba nevystřelil ani Heydrich? Několik mýtů doprovází také Heydrichovu smrt v nemocnici na pražské Bulovce. Dodnes se věří, že mu nakonec na onen svět pomohli sami Němci. 

Autoři se také pokusí objasnit, jak se vlastně tehdy žilo, jak se hospodařilo na venkově v období plném odvodů, kontrol, materiálových náhražek nebo jak a čím se i v době zákazu vycházení lidé bavili v centru Prahy. A nakonec autoři nahlédnou do německých archívů, kde se budou snažit nalézt plány architektů, kteří měli z Prahy vybudovat moderní město třetí říše. 

Heydrichovou dobou diváky provede herec Tomáš Töpfer
Režiséři dokumentů:
 Jiří Fiedor, Václav Křístek, Jiří Podlipný, Robert Sedláček, Pavel Štingl, Roman Vávra, Zdeněk Všelicha
Odborní poradci: vojenský historik Michal Burian, badatel Jaroslav Čvančara, historik prof. Robert Kvaček, archivář Pavel Suk, archivář Vojtěch Šustek
Dramaturg: Tomáš Brzobohatý
Vedoucí projektu: Čestmír Franěk, Jiří Vondráček
Spolupracující scenaristé: Miloš Doležal, Petr Koura, Pavel Kosatík, Vladimír Kučera, Michal Šimůnek
Hlavní spolupracující odborné instituce: Archiv hlavního města Prahy, Ústav pro studium totalitních režimů, Vojenský historický ústav Praha, Vojenský ústřední archiv

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
před 6 hhodinami

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 9 hhodinami

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
včera v 10:59

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Z Renoirova muzea někdo ukradl čtyři díla. Dva obrazy se našly poblíž

Z muzea Pierra-Augusta Renoira v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie byly nad ránem ukradeny čtyři obrazy umělce. Dva z nich zloději na útěku upustili a byly opět nalezeny, oznámil později podle agentury AFP starosta města Bryan Masson.
8. 9. 2026Aktualizováno8. 9. 2026

Kvíz: Trefíte do Středozemě, Jurského parku nebo na Laputu?

J. R.R. Tolkien, Verne nebo Carroll stvořili místa, dokonce celé světy, které ve skutečnosti neexistují a pro cestu do nich stačí fantazie. Přesto mají svou historii, a dokonce mapy, jak dokládá aktuální výstava knihovny v Curychu. V kvízu si můžete ověřit, jestli byste se v atlasu smyšlených míst zvládli zorientovat.
8. 9. 2026

Benátský festival poznává Valerii a týden divů

Filmový festival v Benátkách promítá československý snímek Valerie a týden divů. Dramaturgie přehlídky ho vybrala do sekce Venezia Classici mezi téměř dvacítku restaurovaných filmů z celého světa.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.