Emir Kusturica vezme na mléčnou dráhu i Febiofest

Nahrávám video

Srbský režisér Emir Kusturica zná Prahu dobře, před 40 lety studoval FAMU. Na konci března se do hlavního města vrátí jako host 24. ročníku filmového festivalu Febiofest. Pražskému publiku představí svůj poslední film Na mléčné dráze. Vášnivou love story Kusturica nejen natočil, ale také k ní napsal scénář a zahrál si v ní hlavní mužskou roli po boku Moniky Bellucciové.

Pražskou FAMU absolvoval Emir Kusturica v roce 1978, studoval v ročníku u Otakara Vávry.  Řada jeho filmů uspěla na zahraničních festivalech, za drama Otec na služební cestě (1985) získal dokonce nominaci na Oscara. Snímek je vyprávěn z pohledu malého chlapce, jehož otec byl režimem vyslán na nedobrovolnou „služební cestu“, tedy na práci v dole a pak do vyhnanství. 

Divácky úspěšné jsou Kusturicovy filmy o balkánské duši, například Černá kočka, bílý kocour, dostal se i do Hollywoodu, kde v roce 1992 natočil anglicky mluvený snímek Arizona Dream s Johnnym Deppem a Faye Dunawayeovou. A českým divákům je znám nejen jako režisér, ale i hudebník, několikrát zde koncertoval se svým No Smoking Orchestra.

K Česku má blízko i německý kameraman českého původu Peter Zeitlinger, který je dalším z hostů Febiofestu. Jeho práce je spojena především s režisérem Wernerem Herzogem. Do nové sekce Masters, jejímž cílem je představit aktuální tvorbu významných režisérů, festival vybral jejich thriller Sůl a oheň. Ve stejné sekci bude uveden také Kusturicův film Na mléčné dráze a tituly od Andrezeje Wajdy nebo Kiyoshiho Kurosawy.

Film podle knihy Volání netvora: Příběh života
Zdroj: MFF Praha – Febiofest

Pozvánku na filmovou přehlídku také dostal americký spisovatel a scenárista Patrick Ness, známý především fantasy knihou pro mládež Volání netvora: Příběh života, zfilmovanou v loňském roce. Už dříve pořadatelé prozradili, že na Feibofest dorazí americký neo-noirový režisér Abel Ferrara, britský kameraman s polskými kořeny Peter Suschitzky a český herec Jan Tříska. Tyto tři filmové osobnosti převezmou cenu Kristián za přínos kinematografii.

Letošní ročník zahájí 23. března česká premiéra novinky režisérky Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých, příběh odehrávající se v polsko-českém pohraničí. Závěr 31. března obstarají Ženy 20. století, indie komedie od Mikea Millse. V dubnu pak přehlídku čekají regionální ozvěny.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 6 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 13 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
včera v 16:04‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
včeraAktualizovánovčera v 15:28‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.