Druhá tráva vydává z nové desky jen Díl první. Je poctou Waitsovi i Nine Inch Nails

Nahrávám video

Robert Křesťan a Druhá tráva patří mezi špičku tuzemské country a folkové hudby. O jejich tvorbu je zájem i v kolébce těchto žánrů, tedy ve Spojených státech, kde pravidelně koncertují. Novou desku ale natáčeli pod dohledem britského producenta. Vydávají ji po devíti letech od poslední nahrávky a pod názvem Díl první. Na Díl druhý prý ještě dojde.

Druhá tráva chtěla původně vydat řadové dvojalbum, pandemie koronaviru ale zasáhla do příprav, kvůli ní nemohla totiž pokračovat spolupráce s producentem Eddiem Stevensem. Hotovy v té době byly všechny coververze, které měly zaplnit první disk, ale jen několik autorských písní zamýšlených na druhý disk.

Nakonec kapela musela tedy vyjít z materiálu, který měla k dispozici, a vydává desku s převzatými skladbami, doplněnými jen několika vlastními. Křesťan do češtiny přebásnil texty muzikantů, kteří ovlivňovali jeho hudební vkus, mimo jiné Toma Waitse, Stinga, Krise Kristoffersona nebo kapely Nine Inch Nails.

Příběh o pistolníkovi přestal stačit

S bluegrass a country má dnes Druhá tráva společné jen částečné nástrojové obsazení. O divokém západě přitom Robert Křesťan zpíval už jako šestnáctiletý kluk na vandrech. Pohled na muziku změnil, když začal číst americké básníky. „Najednou příběh o pistolníkovi z jižanského města přestane stačit,“ vysvětlil.

Druhou trávu založil s mandolinistou a banjistou Lubošem Malinou, s nímž se setkal už v kapele Poutníci. V době největší slávy zvládli i třicet koncertů měsíčně. Když vyhráli Zlatou Portu, jejich vystoupení vidělo šestadvacet tisíc diváků. „Mysleli jsme, že kopírujeme částečně naše americké vzory. Ale když jsem se za tou érou ohlédnul, uvědomil jsem si, že to vlastně byla velmi originální muzika,“ podotýká Malina. 

S Poutníky, kteří letos slaví padesátiny, přivezli bluegrass z Ameriky do Evropy a zase zpět. Za oceánem prorazili, protože hráli jejich muziku po svém. „Poslouchali jsme Američany a oni samozřejmě nemohli poslouchat nás, ani o nás nevěděli, ale dělo se to tak nějak společně, určité hnutí bylo nejen tady u nás, ale i v Americe,“ vysvětluje si úspěch Malina.

Jiné představy

Novinka propojuje Křesťanovy autorské i přebásněné texty a instrumentální zdatnost Druhé trávy s čerstvým pohledem producenta Eddieho Stevense. Produkoval desky třeba Janě Kirschner či irské polovině dua Moloko Róisín Murphyové. „Změnil většinou veškeré naše představy o tom, jak by ta písnička měla vypadat,“ říká o spolupráci Křesťan. 

Podzimní turné k desce kapela kvůli koronavirovým omezením zrušila, s výjimkou dvou křestů v Praze a Brně, které přesunula na prosinec. Příští rok, kdy oslaví třicet let na scéně, chce vydat Díl druhý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 19 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...