Co s Werichovou vilou? Muzeum V+W, navrhují občané

Praha - Veřejnost by ve Werichově vile na pražské Kampě nejraději nalezla muzeum Voskovce, Wericha a básníka Holana. Vyplývá to z nezávazné ankety, kterou uspořádala městská část Praha 1. Zmíněné muzeum, o nějž usiluje společnost Medy Mládkové, je jeden ze zvažovaných projektů pro dosud nevyužitý objekt v centru metropole.

O osudu Werichovy vily hlasovalo 9 500 lidí, z toho 307 obyvatel první městské části. „Anketa sice pro samotné rozhodnutí zastupitelstva není závazná, ale očekávám, že nově zvolení zastupitelé městské části Praha 1 budou výsledky respektovat,“ uvedl starosta Oldřich Lomecký. Lidé hlasovali pomocí hlasovacích lístků, webového formuláře a SMS od 18. září do 18. října.

Vila stojí nedaleko Lichtenštejnského paláce na Kampě. Pochází z počátku 17. století a původně v ní byla koželužna. Herec a dramatik Jan Werich zde žil se svou rodinou od roku 1945 až do své smrti v roce 1980. Bydlel v ní i buditel Josef Dobrovský. O pronájem památky se vedení městské části neúspěšně snaží více než deset let. Naposledy komise za vítěze po výběrovém řízení určila Nadaci Jana a Medy Mládkových, zastupitelé se ale nedokázali na nájemci shodnout. Které projekty jsou ve hře?

Museum Kampa Medy Mládkové chce ve vile vybudovat stálou expozici, která by se týkala dvojice Jiřího Voskovce a Jana Wericha a básníka Vladimíra Holana, jenž žil v přízemí vily coby Werichův soused. Chtějí také v domě pořádat dočasné výstavy, malé festivaly nebo divadelní představení.

Post Bellum by rádo ve vile vytvořilo místo, které by bylo zaměřeno na výstavy, výchovu nebo komunitní aktivity. Vzniknout by tu také mělo centrum dokumentující totalitní režimy 20. století a archiv Wericha, Voskovce a Holana. V plánu dále má divadelní představení, besedy nebo hry.

Nadace Charty 77 chtěla z vily udělat místo mezigeneračního setkávání s knihovnou, galerií, divadelním sálem, prostorem pro pohybové aktivity a malou kavárnou. Zástupci Charty 77 uzavřeli s nadací Mládkových memorandum o případné vzájemné spolupráci při spravování vily.

Projekt Musea Kampa podpořilo 6 898 z celkem 9 541 hlasujících. Post Bellum podpořilo 2 098 hlasů a pro Chartu 77 hlasovalo 494 osob. Celkem 24 lidí si nevybralo žádnou ze tří nabízených možností.

Interiér Werichovy vily
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 10 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 17 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.