Co s Werichovou vilou? Muzeum V+W, navrhují občané

Praha - Veřejnost by ve Werichově vile na pražské Kampě nejraději nalezla muzeum Voskovce, Wericha a básníka Holana. Vyplývá to z nezávazné ankety, kterou uspořádala městská část Praha 1. Zmíněné muzeum, o nějž usiluje společnost Medy Mládkové, je jeden ze zvažovaných projektů pro dosud nevyužitý objekt v centru metropole.

O osudu Werichovy vily hlasovalo 9 500 lidí, z toho 307 obyvatel první městské části. „Anketa sice pro samotné rozhodnutí zastupitelstva není závazná, ale očekávám, že nově zvolení zastupitelé městské části Praha 1 budou výsledky respektovat,“ uvedl starosta Oldřich Lomecký. Lidé hlasovali pomocí hlasovacích lístků, webového formuláře a SMS od 18. září do 18. října.

Vila stojí nedaleko Lichtenštejnského paláce na Kampě. Pochází z počátku 17. století a původně v ní byla koželužna. Herec a dramatik Jan Werich zde žil se svou rodinou od roku 1945 až do své smrti v roce 1980. Bydlel v ní i buditel Josef Dobrovský. O pronájem památky se vedení městské části neúspěšně snaží více než deset let. Naposledy komise za vítěze po výběrovém řízení určila Nadaci Jana a Medy Mládkových, zastupitelé se ale nedokázali na nájemci shodnout. Které projekty jsou ve hře?

Museum Kampa Medy Mládkové chce ve vile vybudovat stálou expozici, která by se týkala dvojice Jiřího Voskovce a Jana Wericha a básníka Vladimíra Holana, jenž žil v přízemí vily coby Werichův soused. Chtějí také v domě pořádat dočasné výstavy, malé festivaly nebo divadelní představení.

Post Bellum by rádo ve vile vytvořilo místo, které by bylo zaměřeno na výstavy, výchovu nebo komunitní aktivity. Vzniknout by tu také mělo centrum dokumentující totalitní režimy 20. století a archiv Wericha, Voskovce a Holana. V plánu dále má divadelní představení, besedy nebo hry.

Nadace Charty 77 chtěla z vily udělat místo mezigeneračního setkávání s knihovnou, galerií, divadelním sálem, prostorem pro pohybové aktivity a malou kavárnou. Zástupci Charty 77 uzavřeli s nadací Mládkových memorandum o případné vzájemné spolupráci při spravování vily.

Projekt Musea Kampa podpořilo 6 898 z celkem 9 541 hlasujících. Post Bellum podpořilo 2 098 hlasů a pro Chartu 77 hlasovalo 494 osob. Celkem 24 lidí si nevybralo žádnou ze tří nabízených možností.

Interiér Werichovy vily
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 8 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 10 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.