Co je Dvořákovo, dejme Dvořákovi. Musica Florea hraje autenticky

4 minuty
Marek Štryncl: Co je Dvořákovo, dejme Dvořákovi
Zdroj: ČT24

Orchestr Musica Florea se opět vydal do hudebního archivu, tentokrát do barokní Prahy, a přichystal album skladeb Jana Zacha. Vrcholem koncertní sezony pak bude romantický repertoár, nastudování druhé symfonie Antonína Dvořáka zazní ve čtvrtek v pražském kostele svatého Šimona a Judy v autentické interpretaci na dobové nástroje.

Soubor Musica Florea se dlouhodobě věnuje stylově poučené interpretaci klasické hudby. Jinými slovy: snaží se, aby hudba zněla tak, jak zněla v době svého původního uvedení. Během času se totiž mění nástroje, způsoby hry nebo dokonce chápání hudebních skladeb.

„Idea autentické interpretace je něco, čím bychom se měli všichni zabývat, protože co je Bachovo, chceme dát Bachovi, a co náleží Dvořákovi, dejme Dvořákovi. To znamená hrát různým způsobem,“ říká umělecký šéf souboru Marek Štryncl, který byl hostem Událostí v kultuře.

Bohatší a pestřejší interpretace

Musica Florea pokračuje v nastudování symfonické tvorby Antonína Dvořáka. Ve čtvrtek v pražském kostele svatého Šimona a Judy zazní jeho druhá symfonie v autentické interpretaci na dobové nástroje nebo jejich kopie. Koncert se bude natáčet i na CD.

„Čím více se zabýváte původní hudební romantickou interpretací, zjišťujete, že byla bohatší a pestřejší. Její typické výrazové prostředky byly postupně vyloučeny a to mimo jiné proto, že je skladatelé nenapsali do not. Víme však, že Antonín Dvořák jako dirigent rád měnil tempa, aniž by tyto změny zapsal do partitury,“ vysvětluje Marek Štryncl.

Soubor zároveň před několika dny vydal u Supraphonu nové album. Posluchač se může ponořit do barokní hudby osmnáctého století, do unikátního díla pozapomenutého českého skladatele Jana Zacha. Jeho Requiem solemne c-moll bylo populární ještě v éře romantismu, k tomu soubor připojil ještě Mariánské nešpory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 11 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 13 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 16 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...