Praha – Ministr kultury Daniel Herman se dohodl se šéfem státní kasy Andrejem Babišem, že Česko poskytne příští rok na pobídky pro zahraniční filmaře 800 milionů korun. Už letos vydá na stejný účel 300 milionů navíc. „Česko je velmi atraktivní pro zahraniční filmové tvůrce díky řadě památkových objektů. Je to opravdu značný přínos pro naši ekonomiku, v podstatě jedna koruna investovaná do kultury se vrací 1,5 až dvakrát,“ uvedl Herman.
„Je potřeba říct, že to vlastně není výdaj ze státního rozpočtu, je to spíše půjčka. Tím, že jsou filmové produkce na území České republiky, nakupují české služby, zaměstnávají české zaměstnance, OSVČ a platí DPH. Půjčí se 800 korun, 800 korun se vrátí a ještě se vydělá 18 procent navíc,“ uvedla již dříve Helena Bezděk Fraňková, ředitelka Státního fondu kinematografie. Filmový rozpočet je ze 40 procent tvořen filmovými profesemi. Zbylých 60 procent tvoří odběr jiného druhu průmyslu (kosmetika, potravinářství, textil atd.)
Zahraniční filmaři byli do Česka zvyklí jezdit od roku 1998. Natočila se zde velká část zahraničních filmů velkých amerických hollywoodských studií. „Můžu snad i drze říct, že některé členské státy Evropské unie zavedly filmové pobídky právě proto, aby sebraly České republice většinu zakázek, protože oni moc dobře vědí, jak moc se to vyplatí,“ dodala Fraňková.
Jak takové pobídky fungují?
Filmové pobídky umožňují producentům, kteří se rozhodnou svůj film natočit v České republice, získat zpět až 20 % z peněz proinvestovaných v zemi, ať už na natáčení, či na další služby jako ubytování a dopravu. Prakticky vše probíhá tak, že před zahájením natáčení producent odhadne náklady a podá Státnímu fondu kinematografie žádost o navrácení 20 % z této částky. Pobídky jsou mu ale vyplaceny až po dotočení filmu a poté, co si producent nechá auditorskou společností zkontrolovat opravdu utracené výdaje.
Evropské země s filmovými pobídkami pracují. „Například Maďaři nemají omezení, mají volnost, kolik nabídek přijde, tolik se vyplatí. Nemusí se na začátku každého roku dohadovat ministr kultury s ministrem financí, kolik to letos bude. Nabízejí produkcím jistotu. My jim nabízíme nestabilitu a odpovědi typu 'nevím, neznám, neumím odpovědět',“ uvedla Fraňková.
Proto se politici chtějí soustředit na vynález dlouhodobé koncepce, s níž by mohl Státní fond kinematografie lépe rozvrhnout hospodaření. Česká republika se v hledáčku zahraničních filmařů dlouho držela na přední příčce, o tu ale časem přišla právě kvůli nevyjasněné koncepci, v současné době příspěvky mají maximálně roční výhled. Fond tedy musí odmítat nabídky zahraničních producentů, protože jim není schopen slíbit, zdali peníze budou.
Film je dobré turistické lákadlo
„Mám z jednání s ministrem financí dobrý dojem, je nakloněn jednání,“ uvedl Herman. Návrh se líbí i agentuře Czech Tourism. Filmy natočené u nás prezentují Česko mnohdy lépe než celoroční aktivity agentury. Za zmínku například stojí americký film Mission Impossible, který byl natáčen v Praze. Český Film Bobule lákal turisty pro změnu na krásy Moravy. Po uvedení filmu do kin hlásila turistická centra v Mikulově a po celé Jižní Moravě zvýšení návštěvnosti.
Příklady najdeme samozřejmě i ve světě. Že filmová turistika vynáší, dobře vědí například na Novém Zélandu. Díky třídílné dobrodružné fantasy sérii Pán prstenů stoupl mezi lety 2000 a 2006 počet zahraničních návštěvníků z 1,5 na 2,5 milionu ročně.
