"Dal ti tenhle život to, co sis přál?„ “Dal.„ “A co sis přál?„ “Abych se cítil být milovaný!" Kdysi byl Riggan Thomson velkou filmovou hvězdou, komiksovým superhrdinou Birdmanem. Teď zahořklý sedí v zatuchlé divadelní šatně, kde to páchne fiaskem a močí, a okolo zběsile poletují múzy na pokraji nervového zhroucení. Buď zničí všechno, co zbylo z jeho kariéry – nebo jim ještě ukáže!
Jak může člověk, který měl kdysi všechno, skončit na tak příšerném místě? Do téhle díry přece nepatří! Ale on se nechce smířit s tím, že vlastně neexistuje, že na něm nezáleží – že se na něj zapomnělo. Je ale v jeho ošoupané figuře ještě dost síly načechrat znovu peří a vzlétnout? Nebo je to jen planě snící ubožák, vyhaslá komiksová postava, jež se na sebe snaží upoceně upozornit svojí infantilní adaptací desítky let staré povídky představitele minimalismu Raymonda Carvera „O čem mluvíme, když mluvíme o lásce“ (která je pro divadelní dramatizaci absolutně vražedná).
Ať už je to jakkoli, Riggan, který vždycky toužil po respektu, uznání a hlavně lásce, napsal tuhle inscenaci, režíruje ji a hraje v ní jednu z hlavních rolí. Tohle je totiž jeho osobní téma. „Neexistuju. Vlastně tu ani nejsem,“ říká na jevišti a vy cítíte, jak to vlastně neříká za postavu, kterou hraje, ale za sebe a jak je odhodlaný udělat všechno proto, aby právě tohle nebyla pravda.
Mít životní roli je prostě riskantní. V lepším případě se od ní sice nikdy neodpoutáte, ale alespoň vám nekecá do života – v tom horším (Rigganově) se stane vaším alter egem, které prudí na každém kroku a cpe vás někam, kde už vlastně ani nechcete být. Kdysi byl Birdmanem a teď je Nonamem. Ale místo toho, aby vzal nějakou ublbanou reality show, kde by žil z oprašované minulosti, chce vystoupit na broadwayském divadelním jevišti. A risknout všechno tam, kde evidentně není doma a kam vlastně nepatří, což mu dává nepokrytě najevo divadelní kritička Timesů, která se jeho premiéru chystá vykostit, neboť Riggana štítivě pokládá jen za bývalého hollywoodského klauna v ptačím oblečku.
Ale tenhle chlapík, který už dávno ztratil parametry akčního hrdiny, je urputně zaťatý a hodlá se ještě alespoň jednou vrátit a předvést všem, kteří ho mají za odepsaného kokota, co všechno ještě dokáže. Možná proto, aby si potvrdil, že pořád je, řekl těm, které miluje, že je miluje, a využil poslední šanci udělat něco správného – něco, co stojí za to! Ochotně, okouzleně a rádi s ním jdete dlouhými, kamerovými jízdami, které akcentují kontinuitu a ignorují střih a jež neumí aranžovat nikdo lépe než režisér Iñárritu a kameraman Lubezki. K tomu vás provází přímočarý drum rytmus, k němuž autor hudby Antonio Sanchez nepotřebuje kapelu, a vy si připadáte jako Birdman, jenž vstal z popela a s proplešlou hlavou v baloňáku krouží nad Broadwayí mezi mrakodrapy. Tohle musíte zažít! Protože to je také tak trochu o vás…
Každý má (někde) svého Birdmana
Tenhle poslední snímek talentovaného Mexičana Alejandra Gonzáleze Iñárritua (Amores Perros – Láska je kurva, 21 gramů), elegantně oscilující mezi iluzí, snem a realitou, artem a mainstreamem, pravdivostí a povrchností a inteligentní komedií a psychologickým dramatem, je vrcholem jeho dosavadní tvorby. A podobně jako u jeho titulního hrdiny Riggana Thomsona tak trochu i comebackem režiséra, který po oslnivém debutu točil dál sice zajímavě, ale diváky ze sedadel už v poslední době tak intenzívně nezvedal.
Klíčem k zaslouženému úspěchu tohoto pozoruhodného filmu je dokonale vystavěný scénář s chytrými, vtipnými a vypointovanými dialogy, kde každá figura má své místo a každá replika svůj smysl a kontext. Své si tu odehrál každý z přesně obsazených herců, nicméně toto je především film Michaela Keatona, který si za něj už odnesl Zlatý glóbus. Jeho obsazení není náhodné, protože tu hrál vlastně sám sebe (viz jeho angažmá v Burtonově Batmanovi), a ve spodkách, paruce či kostýmu kultovního hrdiny přesvědčuje, že je skutečný herec a ne pouze marketingem vygenerovaná celebrita.
Úžasný výkon podává i sebestředný potížista, divadelní hvězda Edward Norton, dobře jim sekunduje Rigganova dcera Emma Stoneová, která se nedávno vrátila z odvykačky, i řada vedlejších postav, jež zalidňují chodby, šatny, jeviště i zákulisí St. James Theatre na 44. ulici, kde se drtivá část děje odehrává. Po Zlatém glóbu pro Keatona a za scénář je tu devět oscarových nominací. Budu držet palce, aby se zlato urodilo alespoň za film, scénář, režii, kameru, Nortona a Keatona.
Birdman je téměř dokonalý, komplexní film, vzbuzující dojem, jako by byl natočen takřka v přímém přenosu. Je to strhující, originální, působivý a pronikavě oslovující spektákl, jež nám přináší nečekané kouzlo filmové dokonalosti. Něco, co nás nepotkává často.
BIRDMAN. USA 2014, 119 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie: Alejadnro G. Iñárritu. Scénář: Alejandro G. Iñárritu, Nicolás Giacobone, Alexander Dinelaris, Jr. Kamera: Emmanuel Lubezki. Hudba: Antonio Sanchez. Hrají: Michael Keaton (Riggan Thomson), Edward Norton (Mike Shiner), Emma Stoneová (Sam), Naomi Wattsová (Lesley), Zach Galifianakis (Jake), Andrea Riseboroughová (Laura), Amy Ryanová (Sylvia). V kinech od 22. ledna 2015.
