Zeman podpořil rozpočet. Kritizoval některé sociální dávky a dotace solárům

Prezident Miloš Zeman by hledal ve státním rozpočtu úspory v dotacích na obnovitelné zdroje energie a v některých sociálních dávkách, řekl poslancům před schvalováním státního hospodářského plánu na příští rok, který podpořil. Zeman v projevu zopakoval, že je přesvědčen o tom, že v době hospodářského růstu má být rozpočet přebytkový, v časech krize schodkový. Pochválil plnění letošního státního rozpočtu, jež zřejmě skončí přebytkem.

Dotace na obnovitelné zdroje Zeman označil za batoh plný kamení a za nesmyslnou politiku bývalého ministra životního prostředí za Stranu zelených Martina Bursíka. Nynější vládu podle něho neomlouvá, aby s ní něco nedělala. „Ať už by to bylo pomocí daňových, nebo jiných opatření,“ uvedl Zeman.

Druhým břemenem jsou podle Zemana sociální dávky, a to ty, které podle něho lidem škodí například tím, že je odnaučují pracovat. Jmenoval doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, ale také podporu v hmotné nouzi. „Měli bychom omezit sociální dávky těm, kdo odmítají pracovat a posmívají se těm, kdo poctivě každý den chodí do práce,“ řekl prezident poslancům.

Prezident pochválil ministra financí Andreje Babiše (ANO) za přebytek v letošním rozpočtu, který ke konci listopadu činil 55,5 miliardy korun. Připomněl, že při jmenování současné vlády řekl, že pokud šéf státní kasy dosáhne vyrovnaného rozpočtu, navrhne ho na Nobelovu cenu za ekonomii.

„Ještě je prosinec, těch 55 miliard se může rozplynout. Ale kdyby se nerozplynuly, již dnes vám sděluji, že pátrám po adrese nobelovského výboru,“ uvedl Zeman s tím, že se jedná o jeho tradiční bonmot.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ohledně plnění nynějšího rozpočtu Zeman ocenil, že přebytku se dosáhlo nejen růstem ekonomiky, ale také rozumnou daňovou politikou a lepším výběrem daní. Kritizoval naopak to, že část přebytku vyvolalo podle něho razantní snížení investic. „Ptám se, co způsobuje, že například stavebnictví, které je indikátorem konjunktury, je stále ještě pod úrovní roku 2008,“ řekl.

Ministr financí během sestavování rozpočtu podle Zemana „hraje v oslabení“ proti ostatním ministrům a musí hledat zastání u premiéra či prezidenta. To ale nesmí být nekritické. Přes své dvě výhrady rozpočet podporuje. „Celkově návrh státního rozpočtu považuji za pozitivní a i tímto projevem mu vyjádřím svou podporu,“ uvedl.

Zeman pochválil rozpočtovou politiku vlády

Zeman v projevu pochválil rozpočtovou politiku vlády, kterou vedl. Kriticky se naopak vyjádřil k postupům následujících vlád. Připomněl údajná slova někdejšího premiéra za ČSSD a nynějšího šéfporadce ministerského předsedy Vladimíra Špidly o tom, že „zdroje jsou“. „Ukázalo se, že zdrojem je státní dluh,“ řekl prezident. Uvedl, že ekonomika tehdy rostla o pět až šest procent. Za zločin číslo dvě označil následnou restriktivní rozpočtovou politiku pravicových vlád za krize.

Prezident poslancům připomněl i svá další ekonomická pravidla. Výdaje na investice mají být podle něho vždy vyšší než výdaje na spotřebu domácností, a ty mají být zase vyšší, než je spotřeba vlády. „Každý ministr je připraven utratit neomezené množství prostředků,“ varoval. Zeman rovněž zdůraznil, že pro reálný ekonomický růst je důležitá investiční dynamika. Nejdůležitější jsou podle něho investice do dopravní infrastruktury a do bytové výstavby.

obrázek
Zdroj: ČT24

Fiala: Zeman se sbližuje s Babišem

Projev prezidenta Miloše Zemana ve sněmovně při projednávání státního rozpočtu ukázal na jeho sbližování s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), řekl předseda opoziční ODS Petr Fiala s tím, že to nepokládá za šťastné pro Česko. Zeman podle Fialy svými závěry popřel některé teze, které sám v projevu přednesl.

„Já jsem s některými tezemi dokonce i souhlasil, například že se má více a rozumně investovat, nebo že rozpočet v době růstu má být přebytkový, to je samozřejmě pravda. Ale pak nechápu, proč pan prezident pochválil právě tento rozpočet, který je v době růstu připravován jako výrazně deficitní a který právě investice neobsahuje,“ řekl Fiala. 

Zopakoval své předchozí vyjádření, že si vláda neví rady s hospodářským růstem a že nevyužívá možnosti, které růst vytváří. Kabinet by podle něj měl nechat víc peněz občanům, místo toho ale zvyšuje výdaje a zvětšuje se stát. ODS už dříve návrh rozpočtu na příští rok kritizovala, podle ní by měl být vyrovnaný. Vláda počítá s deficitem 60 miliard korun.

Marksová: Ohledně sociálních dávek panují mýty

Proti Zemanově kritice vybraných sociálních dávek se ohradila ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Prohlásila, že si prezident zřejmě nezjistil úplně přesné informace. „Od doby mého nástupu na resort jsme ušetřili na dávkách v hmotné nouzi 2,5 miliardy. A ty úspory určitě budou pokračovat,“ řekla. Připomněla, že kabinet pracuje na zvyšování minimální mzdy, ale naopak nevalorizoval sociální dávky a existenční a životní minimum, takže tlačí na to, aby se vyplatilo pracovat.

Neplatí podle ní ani to, že všichni lidé evidovaní na úřadech práce by mohli pracovat, ale nemají o to zájem. „Třeba 60 tisíc z nich jsou lidé se zdravotním postižením. Bez nějaké podpory hledají uplatnění velice těžko na klasickém trhu práce,“ řekla Marksová. Podobně jsou na tom lidé se základním vzděláním nebo osoby starší 55 let.

Mýty podle ministryně panují u doplatku na bydlení. „Jen asi 20 procent jde na problematické ubytovny. Zbytek jde do domácností lidem, kde alespoň jeden člen pracuje a má nějaký jiný příjem,“ řekla. Tento příjem však nestačí na chod domácnosti, proto takoví lidé žádají o dávku, vysvětlila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 12 hhodinami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 13 hhodinami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
před 15 hhodinami

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
včera v 08:00‌‌

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
1. 10. 2026Aktualizováno1. 10. 2026‌‌

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.