Zelená nafta jinak. Úlevu asi budou mít farmáři nejen s chovy, ale i s ovocem nebo chmelem

Stát bude od příštího roku i nadále vracet zemědělcům část spotřební daně z nafty odstupňovanou podle intenzity chovu hospodářských zvířat. Nově se ale bude ve výši vratky odrážet i to, zda farmář pěstuje i vinnou révu nebo citlivé plodiny, jako ovoce či zeleninu. Zjednodušit se má i s tím spojená administrativa. Poslaneckou novelu, která to zavádí, schválila sněmovna. Nyní ji dostane k posouzení Senát. Bez novely by se vratka od příštího roku sjednotila pro všechny zemědělce na úrovni 4,38 koruny na litr nafty.

Pod novelou zákona o spotřebních daních jsou podepsaní poslanci KSČM, ANO, KDU-ČSL, ČSSD a SPD. Původně navrhovali zachovat dosavadní úrovně vratky daně, které mají podle zákona platit jen do konce letošního roku. Vláda jejich návrhu vytkla mimo jiné to, že dosavadní systém je složitý pro zemědělce i pro úřady. Sněmovna proto předlohu přijala v upravené podobě podle doporučení zemědělského výboru a pozměňovacího návrhu Vlastimila Válka (TOP 09).

Podle schválené podoby novely má být jednodušší prokazování toho, že pohonné hmoty byly skutečně využité v zemědělství. Nově má stačit prokázat evidenci využití půdy na zemědělství nebo to, že je farmář evidovaný mezi chovateli.

Zemědělci s rostlinnou výrobou bez chovu hospodářských zvířat by měli vratku na úrovni 4,38 koruny na litr, stejně jako rybníkáři a lesníci. Pokud by však měli pouze chov hospodářských zvířat bez rostlinné výroby, měli by nárok na vratku v hodnotě 9,5 koruny na litr minerálních olejů. Pokud by měli jak rostlinnou, tak živočišnou výrobu, posoudí se intenzita chovu.

Snaha podpořit chovy v souvislosti s vlivem na kvalitu půdy

Na návrh poslance Válka by měli být zvýhodněni vyšší vratkou také pěstitelé vinné révy, 9,5 koruny na litr by měli dostávat i pěstitelé citlivých komodit. Jde třeba o ovoce, zeleninu, brambory, chmel nebo cukrovou řepu. U smíšených producentů s rostlinnou i živočišnou výrobou by pak znovu rozhodovala intenzita chovu.

Poslanci chtějí svým návrhem pomoci udržet či podpořit počty hospodářských zvířat. Argumentují tím, že nižší počty chovaných hospodářských zvířat způsobují i nižší objem produkovaných statkových hnojiv. To má špatný vliv na kvalitu půdy i obsah humusu. Následkem je eroze půdy a lokální záplavy.

Jana Černochová (ODS) pak vzala zpět svůj pozměňovací návrh, v němž nad rámec novely doporučila od spotřební daně osvobodit pivo vyrobené ve školách v rámci výuky pivovarnictví, které není určeno k prodeji. Stažení návrhu zdůvodnila tím, že podle ministerstva financí byl navržený pozměňovací návrh v rozporu s evropskou směrnicí. Obdobný pozměňovací návrh chce vložit později do vládního daňového balíčku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna se mimořádně sejde kvůli střetu zájmů Babiše

Poslanci budou na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovat o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Opoziční poslanci budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Podle průběhu projednávání ve sněmovně budou zvažovat i napadnutí u Ústavního soudu. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení.
před 3 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 16 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026
Načítání...