Zdražování pohonných hmot pokračuje. Nafta se za týden zvedla v průměru o více než korunu

Pohonné hmoty v Česku jsou nejdražší za téměř sedm let. Analytici si myslí, že jejich cena dál poroste. V průměru se za litr Naturalu 95 mezitýdenně platilo o 87 haléřů více, a to 35,47 koruny. Nafta stála ve středu 34,07 koruny za litr, což bylo o korunu a šestnáct haléřů víc než o týden dřív. Vyplývá to z informací společnosti CCS, která ceny sleduje.

Nejvýrazněji ceny pohonných hmot stouply v Praze, kde se benzin dostal nad šestatřicet korun. Víc platili řidiči naposledy ve druhé polovině listopadu 2014. Také cena litru nafty nyní poprvé od prosince 2014 přesáhla čtyřiatřicet korun. 

Nejlevnější benzin v republice se prodává na Prachaticku, kde litr stojí v průměru 34,73 koruny. Za naftu zaplatí řidiči nejméně ve Zlínském kraji, v průměru 33,68 koruny za litr. 

Podle analytiků cena pohonných hmot v Česku nadále poroste. Očekávají, že by ceny mohly vystoupat až ke čtyřiceti korunám za litr. „V zimě nelze vyloučit ceny benzinu v České republice až kolem čtyřiceti korun za litr, nafta by mohla být srovnatelně drahá, případně jen o několik desítek haléřů levnější,“ uvádí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. 

Před rokem byl Natural 95 levnější o víc než 7,50 koruny, za diesel si tehdy čerpací stanice účtovaly v průměru o sedm korun méně.

Vývoj ceny pohonných hmot (v Kč/l)
Zdroj: Kurzy.cz

Důsledky zdražení ropy o desítky procent

Pohonné hmoty ve zdražování následují ropu, jejíž cena na světových trzích od začátku roku stoupla o desítky procent. Výraznější nárůst u nafty než u benzinu je podle analytiků daný prudkým zdražováním zemního plynu, se kterým souvisí vyšší poptávka po topném oleji.

Cena severomořské ropy se totiž dostala poprvé od roku 2018 nad úroveň čtyřiaosmdesáti dolarů (1840 korun) za barel. Ekonomové i politici připouštějí, že v zimě se barel ropy Brent může prodávat i za ceny kolem sta dolarů. „Nafta by mohla být srovnatelně drahá jako benzin. V poslední době to připustil ruský prezident Vladimir Putin, předtím podobnou prognózu publikovali například analytici Bank of America“ dodal Kovanda.

 „Aktuální energetická krize v Evropě a v Asii vyvolává na trhu paniku a jednotlivé země se snaží před zimou zajistit co nejvíce energetických komodit,“ myslí si analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak, který také očekává další růst cen pohonných hmot v Česku.

„Ve druhé polovině října očekáváme další růst cen benzinu i nafty. Nafta by měla zdražit o dalších 80 haléřů, což je důsledek prudkého růstu ceny zemního plynu a s tím související vyšší poptávky po topném oleji. Benzin by měl zdražit o více než 60 haléřů,“ řekl.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 5 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 16 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...