Praha - Čeští zaměstnanci v loňském roce stonali nejkratší dobu za posledních padesát let. Na sto nemocensky pojištěných připadlo 4,184 procenta práce neschopných. Jedná se přitom o historicky nejnižší hodnotu od počátku 60. let, vyplývá z analýzy, kterou nedávno vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Češi navíc loni podle předběžných čísel statistiků vydali téměř 47 miliard korun na zdravotní péči v rámci soukromých výdajů.
V roce 2009 bylo nově hlášeno celkem 1,44 milionu případů pracovní neschopnosti. Značným snížením především krátkodobých pracovních neschopností se výrazně prodloužila průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti, konkrétně o šest dní na dobu 45 dní.
Více než 90 procent všech dočasných pracovních neschopností v roce 2009 bylo zapříčiněno nemocí, 3,5 procenta pracovními úrazy a šest procent ostatními úrazy. Podle analýzy je toto rozložení dlouhodobě stabilní, ačkoli v posledních deseti letech velice pozvolna roste podíl úrazů na úkor nemocí. To je ovšem dáno legislativními změnami, které se dotýkají více nemocí než úrazů. Mezi ně například patřilo, že se v roce 2009 nemocenská vyplácela až od patnáctého dne nemoci. Do té doby zaměstnanci náležela náhrada mzdy od zaměstnavatele. První tři dny nemoci navíc nedostal žádnou náhradu.
Nejvíce pracovních neschopností připadajících na sto lidí bylo hlášeno v Plzeňském kraji, 37,34 v roce 2009. Nejnižší počet případů byl v roce 2009 v Olomouckém kraji, 31,65, který tak po dlouhé době vystřídal na této pozici Prahu.
Pracovní neschopnost nejčastěji hlásili zaměstnanci fyzicky náročných činností, jako jsou těžba a dobývání nebo ve zpracovatelském průmyslu, kolem 40 případů na sto nemocensky pojištěných lidí. Nejméně časté byly případy pracovní neschopnosti u pracujících v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a u lidí pracujících v oblasti nemovitostí. Zde se jednalo o méně než 25 případů na 100 pojištěnců.
Loni bylo nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti ve zpracovatelském průmyslu, 5,381 dne na zaměstnance, a v zemědělství, lesnictví a rybářství. Na druhém konci byly s 2,210 dny sektory informačních a komunikačních činností a výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla.
Češi loni nechali v ordinacích, lékárnách a soukromém pojištění 47 miliard
Češi loni vložili na zdravotní péči v rámci soukromých výdajů zhruba 47 miliard korun. Kromě regulačních poplatků u lékaře, doplatků za léky na recept a platby za volně prodejné léky se k nim řadí výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění. V roce 2005 činily tyto výdaje 27,4 miliardy, to je za pět let nárůst o zhruba 19,5 miliardy korun.
V roce 2009 dosáhly celkové výdaje na zdravotnictví podle údajů statistiků téměř 287 miliard korun, tedy 7,9 procenta HDP, což je nárůst za pět let o 0,6 procenta. Narostly také výdaje zdravotních pojišťoven, loni zaplatily 218,6 miliardy korun, což je oproti roku 2005, kdy vydaly 170 miliard, 48,6miliardový nárůst.
- Zlomenina autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1358/135752.jpg
- Pacientka na nemocničním lůžku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/541/54063.jpg
- Automat na výběr poplatků autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1730/172950.jpg
