Inflace se drží nízko a mzdy nerostou nijak dramaticky, takže by valorizace důchodů podle zákona sama o sobě vypadala opticky špatně. Důchodci by si přilepšili jenom o desítky korun. Vláda by vypadala jako lakomá, i když postupuje přesně podle zákona, uvedl v Interview ČT24 ekonom Miroslav Zámečník. Schválený jednorázový příspěvek je ale nesystémový. Je nutné hledět na důchodový systém koncepčně, i když Zámečník upozorňuje na to, že velká prohlášení politiků o podobě důchodů v roce 2050 nereflektují, že nemají představu, jak bude v té době práce vypadat.
„Politici vydávají silná prohlášení o tom, co se bude dít v roce 2050. Charakter práce v té době by přitom nedokázal popsat ani jeden z nich,“ prohlásil Miroslav Zámečník. Dokládá to na příkladu toho, jak se změnil svět za posledních třicet pět let.
Na začátku osmdesátých let také nebyl nikdo schopen předvídat, že se každodenní součástí života stanou chytré telefony. „Mobilní aplikace jsou jedna z největších věcí. Když si vezmete, co dělají pro jeden obor jako Uber pro taxislužby nebo co dělá Airbnb pro ubytovací služby, to je věc, kterou nikdo nepředpokládal,“ dodal Zámečník.
Dobrovolné spoření je nedostatečné, úspory se musí vynutit
Opakovaně se ale ozývají slova o problémech s udržením důchodového systému v souvislosti se stárnutím populace. Vlády však těžko hledají způsob, jak systém změnit a motivovat lidi, aby se nespoléhali pouze na zajištění ze strany státu. Vláda Petra Nečase zkusila zavést druhý důchodový pilíř. Současná vláda Bohuslava Sobotky ho zrušila a do jisté míry zase zvýhodnila třetí pilíř.
Rodiče by díky tomu měli například možnost svým dětem spořit už před osmnáctým rokem života. Nejeví se to ale jako cesta k záchraně. „Celý problém je, že pokud budete svému potomkovi šetřit od narození dvě stě korun měsíčně, tak tím jeho situaci při očekávané délce dožití nedovede zachránit,“ uvedl ekonom.
V současnosti hodnotí Zámečník dobrovolné střádání, jehož atraktivitu zvyšují daňové odpočty nebo příspěvek od zaměstnavatele, jako nedostatečné, jelikož vynáší zanedbatelné částky. „Úspory na penze musíte fakticky od obyvatelstva vynutit, protože všude na světě si lidé nešetří na stáří dostatečné objemy peněz,“ dodal.
Opticky vypadalo zvýšení důchodu podle zákona špatně
Aktuální výši starobních důchodů určuje v Česku zákon, který stanoví valorizaci podle míry inflace a růstu mezd. „Vzorec je běžně používaný, není na něm nic špatně. Akorát máme velmi nízkou inflaci a ještě pořád mzdy nerostou nijak dramaticky,“ podotknul ekonom. Opticky tak valorizace penzí v příštím roce vypadá drobně. Podle Zámečníka se politici výsledného čísla lekli, vláda by totiž vypadala lakomá. Raději přihodili jednorázový příspěvek, který nejspíš v únoru nabude podoby dvanácti set korun.
Podobné kroky ale podle Zámečníka nejsou vůbec systémové. „Zákon se přijímal se vzorcem, aby tahle míra flexibility neexistovala,“ uvedl Zámečník. Cílem bylo zabránit populistickým krokům, které by se nejčastěji vázaly k předvolebnímu období, protože necelé tři miliony důchodců představují silnou voličskou skupinu. „Za tohle nemůžete nikoho pochválit z hlediska řízení makroekonomiky,“ dodal.
Pokud by vláda měla řešit situaci systémově, mohlo by se podle Zámečníka diskutovat o podobě vzorce. Využití by pak třeba našel index životních nákladů domácností důchodců, který může růst rychleji, než když sledovaná veličina zahrnuje všechny domácnosti. Pozitivní stránkou jednorázového příspěvku podle něj ale je, že se neovlivní výpočet výše důchodů do budoucna.
