Zájem Slováků o práci v Česku opadá, platy tam rostou rychleji

Na Slovensku rostou platy rychleji než v Česku, takže zájem Slováků o práci v České republice klesá. Naopak Češi pracovat u východních sousedů zatím stále příliš nechtějí. Mzdy se už pohybují na podobné úrovni a nejsou dostatečnou motivací k přesunu, shodly se personální agentury.

„Slováci již většinou nemají zájem pracovat v Česku. Pokud se chtějí uplatnit v zahraničí, směřují více na západ, kde je to pro ně ekonomicky zajímavé,“ uvedla ředitelka pracovního portálu Profesia.cz Zuzana Lincová.

Podobný názor zastává i ředitel personální agentury Hays CR Ladislav Kučera. „Skutečně jsme zaznamenali zpomalení přílivu potenciálních uchazečů ze Slovenska na český pracovní trh,“ uvedl. Dodal, že pokud se Slováci k přemístění rozhodnou, je pro ně obvykle lákavější například Německo. 

  • Průměrná mzda v ČR loni ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27 220 korun, na Slovensku byla ve stejném období podle Statistického úřadu Slovenské republiky průměrná mzda 889 eur (24 020 korun).

Také ředitel společnosti ManpowerGroup Jiří Halbrštát potvrdil rostoucí zájem Slováků, kteří dlouhodobě pracovali v Česku, vrátit se zpět na Slovensko, kde je stále více dobře placených příležitostí. Mzdy dělníků v okolí Bratislavy jsou podle něj často vyšší, než jsou mzdy na obdobných pozicích v Brně.

Vývoj nebyl ale stejný u všech profesí. Zatímco kvalifikovaní dělníci a pracovníci ve službách měli na Slovensku v roce 2008 mzdu o 19 procent nižší, nyní je na srovnatelné úrovni. Kvalifikovaní technici vydělávali v Česku o 12 procent více, teď jsou na tom o tři procenta hůře.

Na Slovensku byl přitom loni v některých oborech výrazný meziroční růst mezd. Nejvíce si v porovnání let 2015 a 2016 polepšili servisní inženýři (o 61 procent), finanční agenti (o 42 procent) či ředitelé škol (o 29 procent).

Zájem o studium v Česku trvá

„Stále ale přetrvává zájem Slováků v ČR studovat,“ upozornila Lincová. Nejvíce Slováků žije na východě republiky, v krajích, které sousedí s jejich rodnou zemí. Do Česka směřují nyní převážně dva rozdílné typy zaměstnanců, a to vysoce kvalifikovaní experti, kteří jsou přetaženi na lépe placená místa, a dále nekvalifikované osoby z oblastí s vysokou nezaměstnaností.

Z oborů jsou nejoblíbenější medicína, stavebnictví, pohostinství nebo informatika, uplatnění najdou také řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a opraváři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 13 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 14 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.