Praha – Ačkoliv české likérky proklamovaly, že počáteční zákaz prodeje lihovin ve stáncích je příliš neovlivní, páteční úplný zákaz prodeje, podávání a nabízení lihovin s obsahem alkoholu nad dvacet procent zamíchal kartami. A tak kvůli prohibici zůstalo ve skladech až 20 milionů láhví lihovin. Podle prezidenta Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL) Petra Pavlíka přicházejí výrobci a dovozci o zhruba patnáct milionů korun denně, stát pak o dvacet pět milionů.
"Roční tržby členů UVDL bez spotřební daně odhadujeme na 4,5 miliardy korun, celkově v oboru pak na 5,5 miliardy,„ uvedl Pavlík. Nařízení vlády podle něj přímo dopadá zhruba na tisíc zaměstnanců likérek. “Je však třeba si uvědomit, že produkce lihovin je silně navázána na další domácí obory," podotkl šéf unie. Prohibice tak nepřímo zasahuje také zemědělce, cukrovarníky, skláře či dopravce.
Prohibice tvrdě dopadá i na menší likérky. Předseda Sdružení výrobců lihovin (SVL) Pavel Kučera připustil, že výrobky jejich členů se pančují více. Důvodem je to, že se padělatelé logicky zaměřují na menší likérky, které nemají takové prostředky se bránit jako likérky velké. Zásadně ale odmítl, že se likérky sdružené pod SVL jakkoliv podílejí na pančování alkoholu.
Pavel Kučera, předseda Sdružení výrobců lihovin
„Nikdo z našich členů se nepodílí na nelegálních trzích a vůbec ne na této kauze. U žádného z našich členů nebylo prokázáno, že by se na tomto podílel.“
Vývoz omezen zatím není, ale je pravděpodobné, že okolní státy zakážou dovoz
Ve skladech leží po pátečním vyhlášení plošného zákazu prodeje tvrdého alkoholu podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera dvacet milionů láhví nápojů s obsahem alkoholu 20 a více procent. Heger uvedl, že dnes večer se sejdou právníci, aby diskutovali o dalším postupu. „Vývoz omezen nebyl a opatření je vyloženě na maloobchodní prodej spotřebitelům,“ řekl ministr. Omezit prohibiční opatření jen na konkrétní výrobce ještě nelze, dodal po jednání krizového štábu.
Pavel Čaniga, jednatel Likérky Drak
„Výroba bude určitě menší. Uvidíme, jak dlouho to potrvá. Zatím neplánuji, že bych likérku zavřel a odjel někam na dovolenou.“
Ačkoliv vývoz omezen není, je otázkou, jak dlouho budou okolní státy český alkohol dovážet. Prvním státem, který k zákazu dovozu sáhl, je Polsko. Stejný krok teď zvažují také v Německu a Rakousku. "Kolegové z poboček Pernod Ricard (mateřské společnosti Becherovky - pozn. red.) v těchto zemích nás informovali, že evidují zprávy o znepokojení u českých značek lihovin. Ten problém se začíná rozšiřovat, následky jsou dalekosáhlejší, než se mohlo zdát na začátku," konstatoval obchodní ředitel likérky Jan Becher - Karlovarská Becherovka Erik Čížek.
Likérky se tak už nechaly slyšet, že si pohrávají s názorem, že by je stát měl odškodnit, neboť na problematiku černého trhu s pančovaným alkoholem dlouhodobě upozorňují. Stát jim však nenaslouchá. Také zahraniční majitelé likérek hrozí, že budou chtít nahradit ušlé zisky po českém státu. Ten se ale nebojí. „Opatření není diskriminační k žádné konkrétní zemi. Je to opatření, které existuje v platné právní úpravě,“ prohlásil náměstek ministra financí Ladislav Minčič.
Pavel Kučera, předseda Sdružení výrobců lihovin
„Od začátku vzniku sdružení upozorňujeme, že problém s pančováním alkoholu tu je. Ale až teď začala celní správa upravovat čísla a připouštět, že černý trh je závažný problém.“
O tržby přicházejí i obchodníci a restauratéři
Denně o desítky milionů korun přicházejí také tuzemské obchody. Zákaz prodeje lihovin tvrdě dopadá hlavně na specializované obchody s alkoholem. „Propad tržeb máme minimálně padesát procent, pokud by to mělo zasahovat do několika měsíců nebo prosincových tržeb, tak by se mohla udělat hromadná žaloba s dalšími prodejci,“ řekl vedoucí prodejny a internetového obchodu La Vin Václav Čech.
I velké obchodní řetězce přicházejí denně o miliony na tržbách. „Každý den zákazu prodeje tvrdého alkoholu pro nás znamená ztrátu na tržbách v hodnotě vyšší než milion korun. Zboží, kterého se zákaz prodeje týká, prozatím zůstává uskladněné v zázemí prodejen. O požadování náhrady škody neuvažujeme,“ řekla mluvčí řetězce Interspar Simona Caidlerová. Ani diskont Lidl nebude po státu požadovat náhradu ztrát. Síť Tesco vyjádřila denní ztrátu na 2,5 procenta tržeb.
Podle odhadu společnosti Mag Consulting přicházejí české restaurace a bary za každý den prohibice až o 200 milionů korun. „Celkové tržby za lihoviny se v pohostinství každý den pohybují mezi 300 a 350 miliony korun, část spotřeby ale konzumenti nahradili vínem a pivem, proto jsou ztráty menší,“ konstatuje analytik Mag Consulting Jaromír Beránek. Podle něj tak výrobci piva a vína budou ze zákazu profitovat nejvíc.
Stát kvůli prohibici denně přichází na daních o 25 milionů korun
O velké peníze přichází v důsledku zákazu prodeje lihovin také stát. Minčič v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce odhadl, že státní pokladna přichází o 25 milionů korun denně, tedy 750 milionů Kč měsíčně. Odhad zahrnuje výpadek spotřebních daní i daně z přidané hodnoty. Loňské výnosy spotřební daně z lihu činily zhruba sedm miliard korun.
Podle Minčiče ministerstvo financí ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, resortem zemědělství a výrobci lihovin připravuje návrhy na potírání černého trhu s lihovinami. Černý trh podle odhadů ministerstva financí tvoří asi desetinu celkového trhu s tvrdým alkoholem. Unie výrobců a dovozců lihovin odhadují jeho podíl až na čtvrtinu.
