Výnosy dluhopisů USA, Německa a Británie jsou na dně

New York/Londýn - Odklon investorů od rizikových aktiv, jako třeba akcií a komodit, přinesl nejen zvýšenou poptávku po zlatu a bezpečných měnách, ale i po bezpečných státních dluhopisech. Z toho důvodu ceny amerických, německých a britských obligací prudce rostou, zatímco ve čtvrtek výnosy těchto klíčových obligací s desetiletou splatností klesly na rekordní minima. Masový přesun k bezpečným dluhopisům je známkou sílících obav investorů z propadu americké a evropské ekonomiky do nové recese.

„Existují závažné obavy, že dříve či později přijde recese. Zažíváme fenomenální období,“ prohlásil pro Financial Times analytik Deutsche Bank Jim Reid. Kupříkladu výnos desetiletých dluhopisů ministerstva financí USA sestoupil až na 1,97 procenta, což je podle statistik centrální banky USA a ministerstva nejméně v historii. Záznamy soukromých institucí však zachycují krátké poklesy pod dvě procenta v období druhé světové války a Velké hospodářské krize.

Právě desetiletý americký bond je jedním z klíčových pilířů globálního finančního systému a používá se k oceňování řady aktiv po celém světě. Výnos dluhopisu vystoupil na maximum v hodnotě zhruba 14 procent počátkem 80. let, kdy centrální banka prudkým zvýšením úrokových sazeb bojovala proti dvouciferné inflaci.

Také výnos desetiletých německých dluhopisů ve čtvrtek klesl na rekordní minimum 2,028 procenta a obchodníci čekají další pokles ke dvěma procentům. Výnos britského desetiletého „giltu“ se pak snížil na rekordních 2,238 procenta.

Fed
Zdroj: ISIFA/EPA/MATTHEW CAVANAUGH

Investoři se spoléhají na dluhopisy, zlato a rezervní měny

Za odlivem investorů od akcií a komodit do defenzivních aktiv jako zlata, měn a dluhopisů stojí skutečnost, že trhy přestávají věřit v pokračování ekonomického růstu, který prospívá firemním ziskům a akciím i poptávce po komoditách, a obávají se recese. Objevují se úvahy, zda západní ekonomiky neprojdou stejnou „ztracenou dekádou“ jako Japonsko v 90. letech. To se po krachu „bublinové ekonomiky“, kdy koncem 80. let prudce spadly ceny nemovitostí a akcií, nebylo po celé desetiletí schopno vymanit z útlumu, výnosy vládních dluhopisů byly mimořádně nízké a stagnovaly i akcie.

Trhy sráží na kolena obavy z nového poklesu americké ekonomiky už téměř měsíc a katalyzátorem čtvrtečních přesunů byly nepříznivé dílčí údaje z USA v čele s oslabením průmyslové aktivity v centrální oblasti východního pobřeží. V Evropě tento týden vyšly údaje o prudkém zpomalení největších ekonomik eurozóny v čele s Německem a na trzích rostou obavy z dopadu dluhové krize na zdraví evropských bank.

Podle analytiků už investoři pochopili, že západní ekonomiky vzhledem k dluhům, které nahromadily, žádné růstové období nečeká, protože budou nyní muset snižovat zadluženost. „Prostá pravda, s níž se nyní trhy vyrovnávají, je, že výrazné snižování dluhů oslabí růst, což ztíží snahu o snižování dluhů, a to dále podkope růst a tak dále,“ uvedl pro britský list Didier Saint George z francouzské investiční firmy Carmignac Gestion.

Výhodné ještě pořád zůstávají japonské dluhopisy

V současnosti japonské desetileté dluhopisy nominálně vynášejí necelé jedno procento, ale protože země je stále na hranici deflace, je to pro investory pořád kladný výnos. V USA je však už reálná návratnost investic do státních dluhopisů záporná, protože meziroční inflace zde minulý měsíc vzrostla na 3,6 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 5 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.