Vitásková je proti dohledu premiéra. Podle ní je to nezákonné, řekla iHNED

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková je proti tomu, aby nad ERÚ dohlížel premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle ní by to bylo zbavení regulátora jeho nezávislosti, navíc takový krok považuje za nezákonný. Řekla to serveru iHNED.cz. Vládní materiál, který podřízení vedení úřadu přímo premiérovi schvaluje, nyní zkoumá Legislativní rada vlády. Vláda by ho měla projednat ve středu nebo příští týden.

„Považuji za nešťastné řešení, že by měl úřad řídit pan premiér. Bylo by to zbavení regulátora jeho nezávislosti podloudným a nezákonným způsobem,“ řekla Vitásková Hospodářským novinám.

Novela, kterou předkládá ministerstvo vnitra, stanovuje, že úřad bude nově řídit kolektivní orgán, takzvaná rada ERÚ. Ta měla původně vzniknout k 1. lednu 2016 a spolu s tím by platila i výjimka ze zákona o státní službě. Vznik rady byl ale odsunut až na srpen 2017. Výjimku, podle které vedení ERÚ spadá pod služební zákon, ale zákonodárci posunout zapomněli.

Ministerstvo vnitra naopak v předkládací zprávě odkazuje na prosincové usnesení vlády, ve kterém jsou podle něj místa předsedkyně a místopředsedů ERÚ vedena jako místa služební. Vitásková proto podle resortu musí do 60 dní od vzniku služebního poměru, tedy nejpozději do 1. března 2016, složit služební slib.

Vitásková to ale s odkazem na energetický zákon odmítá. „K tomuto stanovisku nás opravňuje i dopis ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka z 6. ledna 2016, který jasně deklaruje snahu o urychlené přijetí technické novely energetického zákona,“ uvedla Vitásková na webu ERÚ.

Podle ní by tak snaha ministerstva vnitra o to, aby vedení úřadu bylo podřízeno režimu zákona o státní službě, byla nadále bezpředmětná. O další snaze omezit nezávislost ERÚ byly již informovány příslušné úřady Evropské unie, dodala.

Ministerstvo vnitra oponuje, že premiér by byl pověřen prováděním úkonů vůči předsedkyni ERÚ pouze v běžných záležitostech, jako je například odměňování nebo služební hodnocení.

„Nezávislost ERÚ jako úřadu proto nebude nijak ohrožena či omezena,“ uvedlo ministerstvo. Pokud by však Vitásková skutečně pod služební zákon přešla, nemohla by fakticky, kvůli svému trestnímu stíhání, funkci vykonávat.

Podle Vitáskové se tak jedná o jasný záměr, jak ji dostat z vedení úřadu. „Jak si takovou chybičku mám vysvětlit? Pokud se vloudí chyba, tak se ji musím pokusit napravit. A pokud se to napravení půl roku nedaří a nyní je tu snaha nás dostat na rok a půl pod premiéra, to přece není jen tak,“ řekla serveru Vitásková.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vitásková se s premiérem Sobotkou i ministrem průmyslu Mládkem dostala na podzim do ostrého sporu. Úřad totiž odmítl na rok 2016 vypsat podporu pro obnovitelné zdroje ve výši 42 miliard korun. Podle Vitáskové neměla podpora potřebné schválení z Bruselu. Úřad nakonec ustoupil – zástupce Vitáskové Jan Nehoda před koncem roku podepsal nové cenové rozhodnutí.

„Podepsalo se to v době, kdy jsem byla na dovolené. Nevím, do jaké míry měl pan Nehoda nové podklady, že cenové rozhodnutí podepsal. Bude k tomu zasedat mimořádná porada vedení, kde tyto podklady budu chtít vidět. Protože 19. listopadu porada vedení jasně rozhodla, že se podpora vypisovat nebude,“ řekla serveru Vitásková s tím, že o tom, že ho Nehoda plánuje podepsat, nevěděla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
16. 10. 2026‌‌

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
16. 10. 2026Aktualizováno16. 10. 2026‌‌

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
16. 10. 2026‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
16. 10. 2026‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.