Většina kontrolovaných firem nezaměstnává lidi s postižením podle pravidel

Zájem o pracovníky se zdravotním postižením podle statistik úřadu práce roste. Přesto 82 procent z prověřovaných zaměstnavatelů neplní povinnost zaměstnávat je tak, jak mají. Ukázaly to kontroly Státního úřadu inspekce práce. Zaměstnavatelé s více než 25 pracovníky totiž mají zaměstnávat alespoň čtyři procenta lidí se zdravotním postižením. Letos už proto padly pokuty za víc než milion.

Státní úřad inspekce práce provedl letos do konce listopadu 144 kontrol zaměřených na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a našel nedostatky ve 118 případech. Téměř 82 procent zaměstnavatelů se tak dopustilo prohřešku.

„Do 30. 11. 2018 bylo zahájeno celkem 172 kontrol, z toho bylo dokončeno 144 kontrol zaměřených na plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Nedostatky byly zjištěny u 118 subjektů, kdy 77 nedostatků se týkalo samotného nesplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo nesprávného způsobu výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců,“ uvedl pro ČT mluvčí úřadu inspekce práce Richard Kolibač.

Za nedodržení povinného počtu zaměstnanců s postižením padaly i pokuty. Inspekce od začátku letošního roku do 30. listopadu rozdala celkem 38 pokut za více než milion korun. „Oblastní inspektoráty práce uložily (do 30. 11. 2018) za porušení právních předpisů v oblasti plnění povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením celkem 38 pokut v souhrnné výši 1 043 000 Kč,“ uvedl Richard Kolibač.

Podle úřadu inspekce práce se zaměstnavatelé dopouštějí chyb především kvůli neznalosti. „Dlouhodobě se při kontrolách potvrzuje, že důvodem neplnění povinností je u řady zaměstnavatelů nedostatečná znalost prováděcího právního předpisu, ve kterém je uveden způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců. “

Poptávka stoupá

Zatímco na začátku tohoto roku připadalo na jedno volné pracovní místo 3,3 osob se zdravotním postižením, v listopadu už to bylo 2,6 osoby. Vyplývá to ze statistik Úřadu práce ČR. Podle Hospodářské komory ČR za trendem stojí především nízká nezaměstnanost „Tento ukazatel se tedy zlepšuje v souladu s tím, jak se vyvíjí trh práce v ČR – z pohledu zaměstnavatelů je zcela vyčerpán a je nutno aktivizovat všechny rezervy včetně OZP (osob se zdravotním postižením),“ řekl mluvčí komory Miroslav Beneš.

Vysokou šanci najít si práci budou mít podle Hospodářské komory ČR tito lidé i příští rok. „Hospodářská komora na základě své prognózy předpokládá, že se ani v roce 2019 situace na trhu práce neuvolní. Zaměstnavatelé tak budou mít dále problém najít pracovní sílu a bude trvat i zájem o OZP,“ uvedl Beneš.

Loni v listopadu bylo na úřadu práce registrováno 45 526 lidí se zdravotním postižením, o rok později 37 332. ČT to potvrdila mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková: „Absolutní počet OZP v evidenci klesá. I v případě OZP jsou vyšší šance na získání zaměstnání.“

Od ledna 2018 dostávají také zaměstnavatelé na handicapované zaměstnance vyšší státní příspěvek. Novela zákona o zaměstnanosti ho před rokem zvýšila z 9500 korun na 12 000 korun měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 10 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 15 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...