Většina kontrolovaných firem nezaměstnává lidi s postižením podle pravidel

Zájem o pracovníky se zdravotním postižením podle statistik úřadu práce roste. Přesto 82 procent z prověřovaných zaměstnavatelů neplní povinnost zaměstnávat je tak, jak mají. Ukázaly to kontroly Státního úřadu inspekce práce. Zaměstnavatelé s více než 25 pracovníky totiž mají zaměstnávat alespoň čtyři procenta lidí se zdravotním postižením. Letos už proto padly pokuty za víc než milion.

Státní úřad inspekce práce provedl letos do konce listopadu 144 kontrol zaměřených na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a našel nedostatky ve 118 případech. Téměř 82 procent zaměstnavatelů se tak dopustilo prohřešku.

„Do 30. 11. 2018 bylo zahájeno celkem 172 kontrol, z toho bylo dokončeno 144 kontrol zaměřených na plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Nedostatky byly zjištěny u 118 subjektů, kdy 77 nedostatků se týkalo samotného nesplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo nesprávného způsobu výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců,“ uvedl pro ČT mluvčí úřadu inspekce práce Richard Kolibač.

Za nedodržení povinného počtu zaměstnanců s postižením padaly i pokuty. Inspekce od začátku letošního roku do 30. listopadu rozdala celkem 38 pokut za více než milion korun. „Oblastní inspektoráty práce uložily (do 30. 11. 2018) za porušení právních předpisů v oblasti plnění povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením celkem 38 pokut v souhrnné výši 1 043 000 Kč,“ uvedl Richard Kolibač.

Podle úřadu inspekce práce se zaměstnavatelé dopouštějí chyb především kvůli neznalosti. „Dlouhodobě se při kontrolách potvrzuje, že důvodem neplnění povinností je u řady zaměstnavatelů nedostatečná znalost prováděcího právního předpisu, ve kterém je uveden způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců. “

Poptávka stoupá

Zatímco na začátku tohoto roku připadalo na jedno volné pracovní místo 3,3 osob se zdravotním postižením, v listopadu už to bylo 2,6 osoby. Vyplývá to ze statistik Úřadu práce ČR. Podle Hospodářské komory ČR za trendem stojí především nízká nezaměstnanost „Tento ukazatel se tedy zlepšuje v souladu s tím, jak se vyvíjí trh práce v ČR – z pohledu zaměstnavatelů je zcela vyčerpán a je nutno aktivizovat všechny rezervy včetně OZP (osob se zdravotním postižením),“ řekl mluvčí komory Miroslav Beneš.

Vysokou šanci najít si práci budou mít podle Hospodářské komory ČR tito lidé i příští rok. „Hospodářská komora na základě své prognózy předpokládá, že se ani v roce 2019 situace na trhu práce neuvolní. Zaměstnavatelé tak budou mít dále problém najít pracovní sílu a bude trvat i zájem o OZP,“ uvedl Beneš.

Loni v listopadu bylo na úřadu práce registrováno 45 526 lidí se zdravotním postižením, o rok později 37 332. ČT to potvrdila mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková: „Absolutní počet OZP v evidenci klesá. I v případě OZP jsou vyšší šance na získání zaměstnání.“

Od ledna 2018 dostávají také zaměstnavatelé na handicapované zaměstnance vyšší státní příspěvek. Novela zákona o zaměstnanosti ho před rokem zvýšila z 9500 korun na 12 000 korun měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...