V zimě se svět popere o něco, co je neviditelné, ale zásadní a není toho dostatek. Jde o zemní plyn, píše Bloomberg

Státy jsou stále více než kdy jindy závislé na zemním plynu, který vytápí domácnosti i dodává elektřinu průmyslu, kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití čistějších zdrojů energie. Na trhu však není k dispozici takové množství plynu, které by mohlo pohánět oživení z pandemie i doplnit vyčerpané zásoby před nástupem chladných měsíců. Státy se tak předhánějí, kterému se podaří nabídnout více, aby získal dodávky, protože země jako Rusko se snaží udržet více této suroviny doma, a s poklesem teplot se situace zřejmě zhorší. Krize v Evropě je předzvěstí problémů pro zbytek planety, píše agentura Bloomberg.

Zásoby v Evropě jsou v tomto období na rekordně nízké úrovni. Dodávky plynovodů z Ruska a Norska jsou omezené. To je znepokojující, protože klidnější počasí omezilo produkci elektřiny z větrných turbín a stárnoucí evropské jaderné elektrárny se postupně odstavují z provozu nebo jsou náchylnější k výpadkům. To zvyšuje důležitost plynu. Není divu, že jeho ceny za poslední rok stouply o téměř pět set procent a obchodují se blízko rekordních hodnot.

Tento prudký růst donutil některé výrobce hnojiv v Evropě omezit výrobu a očekává se, že další je budou následovat. Hrozí tak, že stoupnou náklady zemědělcům, což potenciálně zvýší ceny potravin. V Británii již vysoké ceny energií donutily několik dodavatelů ukončit činnost.

Očekává se, že ceny zemního plynu dále porostou po celém světě i v případě, že chladné počasí na severní polokouli bude takové, jak je pro toto období běžné. Energetické firmy a politici se modlí za mírné teploty, protože na zvýšení dodávek je příliš pozdě.

Výhled růstu energetických nákladů ve spojení s napjatou situací v dodavatelských řetězcích a cenami potravin na nejvyšší úrovni za deset let by mohly vyvolat u více centrálních bankéřů pochybnosti o tom, zda růst inflace je přechodný, jak nyní doufají. Obchodníci budou pečlivě rozebírat každou předpověď počasí zveřejněnou od nynějška až do prosince.

Dovozci zkapalněného zemního plynu (LNG) v Asii nyní platí rekordní ceny pro toto roční období, aby si zajistili dodávky, a někteří se obracejí na „špinavější“ paliva, jako uhlí a topný olej, pro případ, že by dodávky nebyly dostatečné. To může ohrozit plány vlád na ambicióznější ekologické cíle, protože plyn při spalování vypouští přibližně o polovinu méně oxidu uhličitého než uhlí.

Chybějící plyn v Číně může vyvolat růst cen ocele a hliníku

Čína, největší kupec zemního plynu na světě, dostatečně nedoplnila zásobníky, přestože podle údajů celního úřadu je dovoz téměř dvojnásobný ve srovnání s loňským rokem. Několik čínských provincií již poskytuje elektřinu průmyslovým firmám na příděl, aby splnily cíle prezidenta Si Ťin-pchinga v oblasti energetické účinnosti a snížení znečištění. Krize v dodávkách by mohla výpadky ještě prohloubit, pokud by se úřady rozhodly přednostně dodávat plyn pro svícení a vytápění domácností.

Pokud se čínské továrny budou muset potýkat s rozsáhlým výpadkem elektřiny, vzrostou globální ceny ocele a hliníku. Aby toho nebylo málo, země se potýká také s nedostatkem uhlí.

Energetické podniky v Japonsku a Jižní Koreji jsou z velké části chráněné díky dlouhodobým kontraktům na LNG, jejichž cena je vázána na ceny ropy. I tak společnost Korea Electric Power před pár dny oznámila, že poprvé za téměř osm let zvýší ceny elektřiny. Náhlé ochlazení by mohlo donutit další energetické společnosti, aby se vydaly na spotový trh a nakoupily nouzové dodávky plynu za rekordně vysoké ceny. To se stalo minulou zimu.

Náklady na zajištění dodávek LNG vyvolaly politickou roztržku v Pákistánu. Opoziční politici zde požadují prošetření nákupů státního dovozce.

V Brazílii zase nejnižší průtok v povodí řeky Paraná za téměř sto let snížil produkci vodních elektráren a donutil energetické firmy spolehnout se více na plyn. Země zvýšila v červenci dovoz této suroviny na rekord a účty za elektřinu rostou. Vzhledem k tomu, že inflace v zemi je již tak vysoká, mohlo by to snížit šanci prezidenta Jaira Bolsonara na znovuzvolení v příštím roce.

Katar varoval, že nemůže uspokojit všechny

Ve světě se tak schyluje k mohutnému souboji mezi Asií, Evropou, Blízkým východem a Jižní Amerikou o dodávky LNG od vývozců jako Katar, Trinidad a Tobago a USA. „Máme obrovskou poptávku od všech našich zákazníků a bohužel nemůžeme uspokojit všechny,“ varoval tento měsíc katarský ministr pro energetiku Saad Kaabí. 

Američtí vývozci jsou připraveni dodávat více LNG než kdykoliv předtím, protože koncem roku budou uvedeny do povozu nové projekty. Ale protože více plynu putuje do zahraničí, doma ho bude k dispozici méně. Ceny plynu v USA jsou sice výrazně nižší než v Evropě a Asii, i tak se obchodují blízko nejvyšší úrovně od roku 2014. Zásoby plynu jsou pak pod pětiletým sezonním průměrem. Přesto se američtí těžaři z břidlic zdráhají zvýšit těžbu kvůli obavám, že by to snížilo jejich ziskovost a odradilo investory.

Sdružení amerických průmyslových spotřebitelů energie požádalo americké ministerstvo pro energetiku, aby omezilo vývoz z USA, dokud se zásoby nevrátí na normální úroveň. To by mohlo dále zhoršit nedostatek v zahraničí.

Průměrný člověk dříve obvykle nevěnoval příliš pozornost vývoji tržních cen plynu. To není jako u ropy, kde rozhodnutí OPEC téměř okamžitě ovlivní to, kolik zaplatí lidé u benzinových pump. Letos v zimě ale svět zřejmě zjistí, jak moc globální ekonomika závisí na zemním plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 17 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...