V zimě se svět popere o něco, co je neviditelné, ale zásadní a není toho dostatek. Jde o zemní plyn, píše Bloomberg

Státy jsou stále více než kdy jindy závislé na zemním plynu, který vytápí domácnosti i dodává elektřinu průmyslu, kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití čistějších zdrojů energie. Na trhu však není k dispozici takové množství plynu, které by mohlo pohánět oživení z pandemie i doplnit vyčerpané zásoby před nástupem chladných měsíců. Státy se tak předhánějí, kterému se podaří nabídnout více, aby získal dodávky, protože země jako Rusko se snaží udržet více této suroviny doma, a s poklesem teplot se situace zřejmě zhorší. Krize v Evropě je předzvěstí problémů pro zbytek planety, píše agentura Bloomberg.

Zásoby v Evropě jsou v tomto období na rekordně nízké úrovni. Dodávky plynovodů z Ruska a Norska jsou omezené. To je znepokojující, protože klidnější počasí omezilo produkci elektřiny z větrných turbín a stárnoucí evropské jaderné elektrárny se postupně odstavují z provozu nebo jsou náchylnější k výpadkům. To zvyšuje důležitost plynu. Není divu, že jeho ceny za poslední rok stouply o téměř pět set procent a obchodují se blízko rekordních hodnot.

Tento prudký růst donutil některé výrobce hnojiv v Evropě omezit výrobu a očekává se, že další je budou následovat. Hrozí tak, že stoupnou náklady zemědělcům, což potenciálně zvýší ceny potravin. V Británii již vysoké ceny energií donutily několik dodavatelů ukončit činnost.

Očekává se, že ceny zemního plynu dále porostou po celém světě i v případě, že chladné počasí na severní polokouli bude takové, jak je pro toto období běžné. Energetické firmy a politici se modlí za mírné teploty, protože na zvýšení dodávek je příliš pozdě.

Výhled růstu energetických nákladů ve spojení s napjatou situací v dodavatelských řetězcích a cenami potravin na nejvyšší úrovni za deset let by mohly vyvolat u více centrálních bankéřů pochybnosti o tom, zda růst inflace je přechodný, jak nyní doufají. Obchodníci budou pečlivě rozebírat každou předpověď počasí zveřejněnou od nynějška až do prosince.

Dovozci zkapalněného zemního plynu (LNG) v Asii nyní platí rekordní ceny pro toto roční období, aby si zajistili dodávky, a někteří se obracejí na „špinavější“ paliva, jako uhlí a topný olej, pro případ, že by dodávky nebyly dostatečné. To může ohrozit plány vlád na ambicióznější ekologické cíle, protože plyn při spalování vypouští přibližně o polovinu méně oxidu uhličitého než uhlí.

Chybějící plyn v Číně může vyvolat růst cen ocele a hliníku

Čína, největší kupec zemního plynu na světě, dostatečně nedoplnila zásobníky, přestože podle údajů celního úřadu je dovoz téměř dvojnásobný ve srovnání s loňským rokem. Několik čínských provincií již poskytuje elektřinu průmyslovým firmám na příděl, aby splnily cíle prezidenta Si Ťin-pchinga v oblasti energetické účinnosti a snížení znečištění. Krize v dodávkách by mohla výpadky ještě prohloubit, pokud by se úřady rozhodly přednostně dodávat plyn pro svícení a vytápění domácností.

Pokud se čínské továrny budou muset potýkat s rozsáhlým výpadkem elektřiny, vzrostou globální ceny ocele a hliníku. Aby toho nebylo málo, země se potýká také s nedostatkem uhlí.

Energetické podniky v Japonsku a Jižní Koreji jsou z velké části chráněné díky dlouhodobým kontraktům na LNG, jejichž cena je vázána na ceny ropy. I tak společnost Korea Electric Power před pár dny oznámila, že poprvé za téměř osm let zvýší ceny elektřiny. Náhlé ochlazení by mohlo donutit další energetické společnosti, aby se vydaly na spotový trh a nakoupily nouzové dodávky plynu za rekordně vysoké ceny. To se stalo minulou zimu.

Náklady na zajištění dodávek LNG vyvolaly politickou roztržku v Pákistánu. Opoziční politici zde požadují prošetření nákupů státního dovozce.

V Brazílii zase nejnižší průtok v povodí řeky Paraná za téměř sto let snížil produkci vodních elektráren a donutil energetické firmy spolehnout se více na plyn. Země zvýšila v červenci dovoz této suroviny na rekord a účty za elektřinu rostou. Vzhledem k tomu, že inflace v zemi je již tak vysoká, mohlo by to snížit šanci prezidenta Jaira Bolsonara na znovuzvolení v příštím roce.

Katar varoval, že nemůže uspokojit všechny

Ve světě se tak schyluje k mohutnému souboji mezi Asií, Evropou, Blízkým východem a Jižní Amerikou o dodávky LNG od vývozců jako Katar, Trinidad a Tobago a USA. „Máme obrovskou poptávku od všech našich zákazníků a bohužel nemůžeme uspokojit všechny,“ varoval tento měsíc katarský ministr pro energetiku Saad Kaabí. 

Američtí vývozci jsou připraveni dodávat více LNG než kdykoliv předtím, protože koncem roku budou uvedeny do povozu nové projekty. Ale protože více plynu putuje do zahraničí, doma ho bude k dispozici méně. Ceny plynu v USA jsou sice výrazně nižší než v Evropě a Asii, i tak se obchodují blízko nejvyšší úrovně od roku 2014. Zásoby plynu jsou pak pod pětiletým sezonním průměrem. Přesto se američtí těžaři z břidlic zdráhají zvýšit těžbu kvůli obavám, že by to snížilo jejich ziskovost a odradilo investory.

Sdružení amerických průmyslových spotřebitelů energie požádalo americké ministerstvo pro energetiku, aby omezilo vývoz z USA, dokud se zásoby nevrátí na normální úroveň. To by mohlo dále zhoršit nedostatek v zahraničí.

Průměrný člověk dříve obvykle nevěnoval příliš pozornost vývoji tržních cen plynu. To není jako u ropy, kde rozhodnutí OPEC téměř okamžitě ovlivní to, kolik zaplatí lidé u benzinových pump. Letos v zimě ale svět zřejmě zjistí, jak moc globální ekonomika závisí na zemním plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
15:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 3 hhodinami

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 20 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 21 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026
Načítání...