Ukrajina doufá, že cena za ruský plyn vzroste jen o třetinu

Kyjev – Ukrajina očekává, že bude platit Rusku zhruba o 120 dolarů více než nyní, tedy 386 až 387 dolarů za tisíc kubických metrů zemního plynu. Prohlásil to ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan. Odvolal se přitom na dohodu s Ruskem, kterou Kreml nedávno vypověděl. Prodan tak vyvrátil spekulace, podle kterých by Ukrajina měla platit za plyn až dvakrát tolik.

Rusko v prosinci souhlasilo se snížením ceny plynu pro Ukrajinu o zhruba třetinu na 268,50 dolaru za tisíc krychlových metrů plynu, a to k letošnímu lednu. Dohoda počítala s tím, že se bude cena čtvrtletně upravovat. Prodan už dříve řekl, že ruský monopolní vývozce plynu Gazprom pravděpodobně cenu zvýší na 368,50 dolaru za tisíc kubíků. Dnešní odhady na druhé čtvrtletí jsou o něco vyšší. Odvíjejí se ale od jiné, dřívější dohody s Ruskem.

„Cena nebyla pevně stanovena, pravděpodobně to ale bude mezi 386 a 387 dolary na tisíc kubických metrů, když se vezme v úvahu charkovské ujednání,“ citovala agentura Reuters ministra energetiky. 

Ukrajina v rámci charkovské dohody z roku 2010 „vyměnila“ slevu na ruský plyn za prodloužení ruského pronájmu vojenské základny v krymském Sevastopolu. Krymský poloostrov ale Rusko tento týden formálně anektovalo. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv v pátek řekl, že charkovská dohoda přestane být platná, což Rusku dává právo domáhat se vrácení peněz od Ukrajiny soudní cestou, napsala agentura Reuters.

„S připojením Krymu k Rusku již představa snížení ceny za plyn poskytnutá Ukrajině za základnu černomořské flotily neexistuje. Flotila v současnosti již de jure nemá základnu na Ukrajině, ale na území ruského regionu,“ uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Novináři se obávají, že bude Ukrajina platit až 480 dolarů za tisíc metrů krychlových plynu. Naznačily to listy Vedomosti a Kommersant. V Evropě by to byla jedna z nejvyšších cen. Podle premiéra Arsenije Jaceňuka zdvojnásobením ceny Rusko trestá Ukrajinu za její evropskou volbu. Ukrajina proto potřebuje urgentně vyřešit například spuštění zpětného toku plynu z EU na Ukrajinu.

Evropa dovozem ruského plynu pokrývá téměř třetinu své poptávky po této strategické surovině. Zhruba polovina dodávek ruského plynu do Evropy prochází přes Ukrajinu. Nynější napětí mezi Ukrajinou a Ruskem vyvolává na západě znepokojení ohledně budoucího přísunu ruského plynu. Střety mezi Kyjevem a Moskvou už způsobily vážné narušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropy v letech 2006 a 2009. Ukrajina za odběr plynu podle ruských činitelů dluží Gazpromu skoro dvě miliardy dolarů. Gazprom minulý týden uvedl, že by měl sice právo zadržovat nezaplacený plyn pro Ukrajinu, o další plynovou krizi kvůli Ukrajině ale nestojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 6 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 15 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 23 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.