O desetinu procentního bodu stoupla v červenci oproti minulému měsíci nezaměstnanost a dostala se tak na 6,3 procenta. Úřad práce, který aktuální čísla zveřejnil, vidí za růstem nezaměstnanosti hlavně příchod části pedagogů a dalších pracovníků ve školství na pracovní úřady. Svou tradiční roli ale sehráli i absolventi škol.
„V červenci jsme zaznamenali očekávaný sezonní výkyv. Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí především každoročně se opakující příchod části pedagogů a dalších pracovníků ve školství do evidence Úřadu práce České republiky. Ve vyšším počtu se nám hlásili také rodiče dětí ve školním věku, kteří nemají přes prázdniny hlídání. V menší míře začali přicházet i absolventi škol,“ uvedla Kateřina Sadílková, která byla pověřena řízením pracovního úřadu.
Čísla nezaměstnanosti nikoho nepřekvapila. „Hlavním faktorem byla sezonní fluktuace. V podstatě se jedná o tradiční jev, kdy v červenci přibývají na úřady práce absolventi, a to jak z řad středních škol, tak těch vysokoškolských,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Lukáš Kovanda ze skupiny Roklen pak dodává, že by po odeznění této absolventské přílivové vlny měla nezaměstnanost od září do začátku zimy opět citelně klesat. Míra nezaměstnanosti tak za celý letošní rok vykáže hodnotu 6,4 procenta, uvedl. Stoupající poptávka po práci pak může přispět ke zrychlení růstu mezd v příštím roce.
Podle analytika portálu Jobs.cz Tomáše Ervína Dombrovského ale není letošní nárůst absolventů tak vysoký, jako býval. Na úřadech práce přibylo 1600 mladistvých a absolventů a to není nijak vysoké číslo. „Vzhledem k tomu, že si letos mohou i trochu vybírat, protože pracovních nabídek je 100 tisíc – a to jenom v registru Úřadu práce, na pracovních portálech jsou další desítky tisíc míst – tak u některých absolventů je ta preference, že hledají spíše o něco déle práci, ale snaží se najít místo, které trochu odpovídá jejich kvalifikaci,“ říká Dombrovský s tím, že se mladí lidé snaží najít práci, která jim vydrží.
Problém nejsou nezaměstnaní absolventi
Absolventi si ale nakonec práci ve většině případů najdou. Mnohem větším problémem jsou počty nezaměstnaných Čechů nad 50 let. „Jejich podíl mezi dlouhodobě nezaměstnanými roste a nyní tvoří více než polovinu ze všech registrovaných,“ dodává Dombrovský.
Svou roli podle něj hraje také špatný přístup zaměstnavatelů k lidem ve vyšším produktivním věku, který je určitým východoevropským specifikem. „Je to určitý kult mládí, některé firmy a priori nepříliš vítají lidi, kteří překročili nějakou věkovou hranici. Je s tím spojený předsudek a obava o nižší výkon a nižší přizpůsobivost. Jsem přesvědčený, že je to naprosto scestná obava,“ dodává.
Analytik firmy Deloitte David Marek pak upozorňuje ještě na další věc. Podle něj se totiž otevírá otázka, kam může nezměstnanost dále klesat, než se bude stále častěji objevovat nedostatek pracovních sil. Některé obory i regiony si totiž už teď stěžují na to, jak je obtížné obsadit volná pracovní místa.
Dalším rizikem je podle Dlouhého i to, že navzdory pozitivním zprávám o inflaci či nezaměstnanosti jsou podmínky pro podnikatele čím dál tím horší. Zmiňuje například, že od 1. ledna se očekávají „nová kontrolní hlášení DPH, přitvrzuje se zákoník práce, například odstupné po velmi krátké době, bude se nadále zvyšovat minimální mzda o 700 korun. Přestože máme dobře ekonomicky našlápnuto, máme dobrou makroekonomickou stabilitu a dobré postavení ve srovnání s ostatními zeměmi, tak stále nedokážeme dostatečně uvolnit prostor pro naše podnikatele“. A upozorňuje i na to, že by firmy uvítaly, kdyby byla možnost větší flexibility v pracovních úvazcích.
Na předních příčkách EU
Podle posledních dat Eurostatu má Česko druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. V případě nezaměstnanosti mužů je Česká republika dokonce na první příčce z celé EU, upozornil Marek.
„Míra nezaměstnanosti v České republice v tom mezinárodním srovnání je velmi dobrá po dlouhé období. Vlastně i v těch krizových letech 2012, 2013 patřila Česká republika v evropském měřítku mezi země, kde byla míra nezaměstnanosti téměř nejnižší,“ uvedl Novák.
- V konkrétních číslech to znamená, že bez práce je 456 341 lidí. Loni v červenci míra nezaměstnanosti činila 7,4 procenta a počet lidí bez práce od té doby klesl o 85 023, proti letošnímu červnu jich je ale o 4946 více. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v červenci 440 130 lidí, kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do práce.
- Současně ale přibylo volných pracovních míst, zaměstnavatelé jich nabízeli nejvíce od prosince 2008, konkrétně 98 055. Počet volných pracovních míst se proti červenci 2014 zvýšil o 46 976 a proti letošnímu červnu o 1072. Na jedno volné místo tak v současné době připadá 4,7 uchazeče.
- Nejvíce lidí, téměř 20, se uchází o jedno místo na Bruntálsku. Následují okresy Ústí nad Labem a Karviná. Na opačné straně žebříčku skončilo Prachaticko, Domažlicko a Praha-východ, kde na jedno místo připadá shodně 1,6 uchazeče.
- Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo 58 okresů, naopak v 17 regionech se snížila. Vůbec největší nezaměstnanost mezi okresy je na Mostecku, kde činí 11,9 procenta. Nejnižší mírou nezaměstnanosti se chlubí Praha-východ, kde byla v červenci 2,9 procenta.
