Ministerstvo dopravy zvažuje, že by stavby ve veřejném zájmu mohly být stanové vlastním zákonem. Projednání ve sněmovně by mělo zčásti nahradit nynější proces přípravy staveb a urychlit ji. Pro toto opatření by však bylo potřeba změnit ústavu.
„Ministerstvo dopravy proto problém projednává s ministerstvy průmyslu a obchodu a zemědělství, které rovněž mají se zdlouhavou přípravou infrastrukturních staveb problémy,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Podle něj s návrhem zásadní problém neměla při předběžném jednání ani parlamentní opozice. Inspirací jsou systémy ve Velké Británii nebo Dánsku.
Změna by měla například výrazně urychlit přípravu chystaných vysokorychlostních tratí, odblokovat dokončení Pražského okruhu nebo výstavbu takzvané rychlodráhy na letiště.
Druhou změnou, kterou chce ministerstvo dlouhodobě prosadit, je možnost začít stavět už ve chvíli, kdy nejsou vykoupeny ještě všechny pozemky. Vyřešení adekvátní ceny za vykoupený pozemek by se uskutečnilo až následně a nezdržovalo by výstavbu veřejně prospěšných projektů.
Změnu chtěl zákon o liniových stavbách, ministerstvo ho ale stáhlo
Oba dva principy obsahovala novela zákona o liniových stavbách, kterou ministerstvo začátkem letošního roku stáhlo z jednání vlády. Důvodem bylo podle Ťoka velké množství připomínek a skutečnost, že původní návrh byl „zjednodušeně řečeno jen okopírovanou zákonnou normou z Německa.“ Ta ale odporovala tuzemskému právnímu řádu. O nutnosti změnit ústavu uvažovalo ministerstvu už tehdy.
Zákon o liniových stavbách, který do připomínkového řízení poslalo ministerstvo loni v říjnu, obsahoval rovněž návrh na spojení územního a stavebního řízení včetně procesu zkoumání dopadu stavby na životní prostředí (EIA) do jednoho řízení. Spory o náhradách za vyvlastněné pozemky měly podle návrhu řešit krajské soudy a v nejvyšší instanci Nejvyšší správní soud (NSS).
