Také Kanada se kvůli bezpečnosti začala bát čínské firmy Huawei

Ottawa - Kanada nejspíše vyloučí čínského výrobce telekomunikační techniky Huawei Technologies z plánované výstavby zabezpečené vládní komunikační sítě. Jako důvod uvedla možná bezpečnostní rizika technologií Huawei, na něž v pondělí spolu s možným vlivem čínského státu poukázala zpráva výboru amerického Kongresu.

 Andrew MacDougall, mluvčí kanadského premiéra Stephena Harpera 

„Vláda si bude ve výstavbě své sítě pečlivě vybírat a už aktivovala doložku o národní bezpečnosti. Nechám na vás, zda si myslíte, že Huawei by měla být součástí kanadského zabezpečeného vládního systému.“

Kanadská vláda může s pomocí národní bezpečnostní výjimky ve výběru dodavatelů pro své zakázky diskriminovat zahraniční firmy považované za příliš rizikové, aniž tím poruší pravidla mezinárodního obchodu.

Spojené státy se chtějí bránit proti čínským telekomunikačním výrobcům

Americký sněmovní výbor doporučil, aby největším čínským telekomunikačním výrobcům Huawei a ZTE byl uzavřen přístup na americký trh vládních zakázek, úřady blokovaly plány těchto firem na expanzi v USA a americké firmy s nimi neobchodovaly.

Huawei
Zdroj: MAURITZ ANTIN/ISIFA/EPA

Podle zprávy americké sněmovny je vzhledem k obavám z hackerských útoků z Číny také zapotřebí, aby vládní počítačové systémy neobsahovaly žádné komponenty vyrobené oběma firmami. Zařízení Huawei a ZTE by podle zprávy mohla být využita k monitorování určitého typu komunikací a mohla by ohrožovat klíčové komunikační systémy v zemi.

Šéf americké sněmovny varuje: Neobchodujte s Huawei 

Předseda výboru americké Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby Mike Rogers podle kanadské televize CBC kanadské firmy varoval, aby s Huawei neobchodovaly. Firma je druhým největším světovým výrobcem směrovačů, přepínačů a dalších telekomunikačních zařízení po švédské společnosti Ericsson.

Huawei zatím ve Spojených státech větší aktivity na trhu síťových zařízení nemá. V Kanadě však firma v roce 2008 získala kontrakty na výstavbu sítí pro domácí telefonní operátory Telus a Bell Canada. Od provincie Ontario také dostala výzkumný grant v hodnotě 67 milionů kanadských dolarů (v přepočtu 1,3 miliardy korun).

Kanada
Zdroj: Sean Kilpatrick/ISIFA/Canadian Press

Ovšem podle Huawei bezpečnostní doložka platí jen pro zahraniční firmy a Huawei má samostatnou dceřinou firmu se sídlem v Kanadě. „Už jen to nám umožňuje ucházet se zde o jakékoli státní zakázky,“ prohlásil mluvčí Huawei Technologies Canada Scott Bradley. Kanada zatím nezašla tak daleko jako Austrálie, která už Huawei přímo odepřela účast na výstavbě vládní širokopásmové sítě za 38 miliard dolarů (737 miliard korun).

Také Evropská komise připravuje proti Huawei řízení, a to kvůli narušování hospodářské soutěže nebo kvůli nekalé státní pomoci. Komisař pro zahraniční obchod Karel De Gucht zatím sbírá podklady. Jeho snahu ale brzdí to, že proti čínské firmě zatím nepodal oficiální stížnost žádný evropský konkurent jako Ericsson nebo Alcatel Lucent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 55 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 3 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 5 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.