Střed a jihovýchod Evropy dostane třicetimiliardovou injekci

Londýn - Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) spojily své síly a podpoří střed a jihovýchod Evropy 30 miliardami eur (téměř 763 miliard korun). Plán má pomoci zemím zotavit se z hospodářské krize. Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi mezitím prohlásil, že ekonomické vyhlídky eurozóny nejsou dobré a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měla situace v dohledné době zlepšit.

Plán, na němž se instituce dohodly, je koncipován na dva roky. Jde o podobnou pomoc, jakou tyto globální banky poskytly i po finanční krizi let 2008 a 2009. „Je to přímá odpověď na přetrvávající dopady, které mají problémy v eurozóně na mladé evropské ekonomiky,“ uvedly instituce ve svém společném prohlášení.
   
EBRD už během finanční krize iniciovala vznik takzvané Vídeňské iniciativy, jejímž smyslem bylo ochránit bankovní sektor ve střední Evropě před dopady rychlého oddlužování v mateřských bankách z eurozóny. Nyní je EBRD připravena poskytnout střední Evropě v letech 2013 a 2014 celkem čtyři miliardy eur. Největší část pomoci podle agentury Reuters poskytne EIB, a to zhruba 20 miliard. Zhruba 6,5 miliardy eur poskytne Světová banka.

Pomoc půjde do Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, na Slovensko a do Slovinska. „Tyto země učinily klíčové změny na fiskálním i běžném účtu, zvýšily úspory domácností a zlepšily bilanci bank. Pořád ale čelí vážným těžkostem, včetně pokračujícího dopadu problémů v eurozóně,“ uvádí zpráva, kterou instituce vydaly.

Instituce mají v plánu podpořit iniciativu v soukromém i veřejném sektoru, včetně infrastruktury, podnikových investic a finančního sektoru.

Eura
Zdroj: ČT24

Draghi mezitím uvedl, že vyhlídky eurozóny nejsou nijak růžové. Riziko růstu inflace nad stanovenou úroveň je podle něj relativně nízké. ECB podle očekávání nechala základní úrok na historickém minimu 0,75 procenta. „Očekáváme, že ekonomická aktivita v zemích eurozóny zůstane slabá, ačkoliv ji nadále podporuje naše měnová politika,“ řekl Draghi.

Na druhou stranu se ale prý viditelně zlepšila důvěra na finančních trzích, což je podle šéfa ECB výsledek rozhodnutí ECB zahájit program OMT (Outright Monetary Transactions; přímé měnové transakce). ECB program OMT přijala v září, zatím jej ale nezačala používat. Program by měl pomoci zadluženým zemím eurozóny, jimž se prodražila obsluha státního dluhu.

Mario Draghi
Zdroj: ISIFA/Sipa Press/MISTRULLI LUIGI

ECB nicméně trvá na tom, že pokud chce některá země pomoci ECB využít, musí o ni nejprve aktivně požádat a následně se řídit dalšími podmínkami. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o Španělsku. „Podmínky OMT jsou jasné a my jsme připraveni jednat. Program OMT, jak víte, je plně efektivní brzdou, která byla navržena tak, aby eliminovala v eurozóně největší rizika,“ řekl Draghi.

Na letošní rok počítá Evropská komise podle nové prognózy v eurozóně s propadem hrubého domácího produktu o 0,4 procenta, v celé Evropské unii pak o 0,3 procenta. Hospodářský růst v unii oživí až v roce 2014, kdy se začnou projevovat strukturální reformy, které podnikají země ohrožované dluhovou krizí. Růst v zemích eura by měl dosáhnout 1,4 procenta. Komise také očekává že až v roce 2014 začne klesat nezaměstnanost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 21 mminutami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.