Státní dluh by měl ke konci příštího roku vzrůst až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok počítá návrh rozpočtu s nárůstem dluhu na 2,779 bilionu korun. Návrh rozpočtu kapitoly Státní dluh doporučil schválit sněmovní rozpočtový výbor. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst téměř na 70 miliard korun.
Státní dluh by mohl v příštím roce vzrůst až na 3,075 bilionu korun
Události: Rozpočtový výbor sněmovny podpořil vládní daňový balíček (zdroj: ČT24)
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Na úroky ze státního dluhu má jít 69 miliard korun, zbylá miliarda je určena na související náklady. Pro letošní rok počítá schválený rozpočet s výdaji zhruba 50 miliard korun, loni stála obsluha státního dluhu 42,2 miliardy korun.
Náměstek ministra financí Karel Tyll sdělil poslancům, že nárůst výdajů odráží hlavně zvýšení úrokových sazeb i související inflační dopady na růst nominálních výnosů státních dluhopisů na finančních trzích. Navýšení je také dáno nárůstem samotného dluhu, dodal. Náměstek Tyll také řekl, že stát nyní splácí dluhy, které předtím vydal za daleko nižších sazeb, a nyní musí dluh refinancovat s daleko vyššími úrokovými náklady.
„Nevidíme žádnou snahu vládní koalice o nějakou konsolidaci veřejných financí,“ řekla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dodala, že pokud vláda nepřijde s konsolidací veřejných financí, dluh nadále poroste. Předseda výboru Josef Bernard (STAN) poznamenal, že je to problém pro všechny. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se z jednání výboru omluvil pro nemoc.
Rozpočtový výbor také doporučil plénu sněmovny schválit daňový balíček, který počítá i se zavedením takzvané daně z mimořádných zisků. Koalice zatím na parametrech daně nenalezla definitivní shodu, v jednáních bude pokračovat do pátku, kdy má daňový balíček schvalovat sněmovna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je shoda na většině základních parametrů.
Po jednání vlády uvedl, že všichni chtějí mít jistotu, že přijaté rozhodnutí bude správné. „Debata bude ještě v příštích dnech probíhat, ale předpokládám, že v pátek budeme mít jasno,“ poznamenal.
„My jsme připraveni udělat z našeho pohledu na jednotlivé pozměňovací návrhy ústupky. Pevně věřím, že tak učiní i ostatní,“ řekl pro ČT šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.
Příjmy z daně z neočekávaných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Novou daň vkládá do daňového balíčku, který aktuálně projednává sněmovna, pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Méně peněz do Lán
Sněmovní rozpočtový výbor také přijal takzvané rozpočtové opatření, které umožní, aby se rozpočet kanceláře prezidenta republiky vypořádal se snížením výdajů o 30 milionů korun.
Peníze odebral prezidentské kanceláři pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců, který vložili do novely státního rozpočtu. Sněmovna tuto novelu, která navyšovala schodek rozpočtu, schválila v říjnu i s tímto návrhem. Prezident novelu ale zatím nepodepsal.
Peníze poslanci navrhli odebrat z výdajů na lesní hospodářství. Jejich motivací bylo odsouzení ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka v souvislosti s ovlivňováním jedné ze zakázek v lánské oboře. Prezident Miloš Zeman Baláka omilostnil.
Balák v říjnu na místo ředitele rezignoval, z funkce odejde na konci roku. Náměstkyně ředitele Lesní správy Lány Ivana Pokorná nyní v dopise poslancům varovala před tím, že správa bude muset kvůli snížení svého rozpočtu vybít třetinu zvěře, odložit některé investice nebo omezit výsadbu.