Státní dluh by mohl v příštím roce vzrůst až na 3,075 bilionu korun

2 minuty
Události: Rozpočtový výbor sněmovny podpořil vládní daňový balíček
Zdroj: ČT24

Státní dluh by měl ke konci příštího roku vzrůst až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok počítá návrh rozpočtu s nárůstem dluhu na 2,779 bilionu korun. Návrh rozpočtu kapitoly Státní dluh doporučil schválit sněmovní rozpočtový výbor. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst téměř na 70 miliard korun.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Na úroky ze státního dluhu má jít 69 miliard korun, zbylá miliarda je určena na související náklady. Pro letošní rok počítá schválený rozpočet s výdaji zhruba 50 miliard korun, loni stála obsluha státního dluhu 42,2 miliardy korun. 

Náměstek ministra financí Karel Tyll sdělil poslancům, že nárůst výdajů odráží hlavně zvýšení úrokových sazeb i související inflační dopady na růst nominálních výnosů státních dluhopisů na finančních trzích. Navýšení je také dáno nárůstem samotného dluhu, dodal. Náměstek Tyll také řekl, že stát nyní splácí dluhy, které předtím vydal za daleko nižších sazeb, a nyní musí dluh refinancovat s daleko vyššími úrokovými náklady.

„Nevidíme žádnou snahu vládní koalice o nějakou konsolidaci veřejných financí,“ řekla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dodala, že pokud vláda nepřijde s konsolidací veřejných financí, dluh nadále poroste. Předseda výboru Josef Bernard (STAN) poznamenal, že je to problém pro všechny. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se z jednání výboru omluvil pro nemoc.

 Rozpočtový výbor také doporučil plénu sněmovny schválit daňový balíček, který počítá i se zavedením takzvané daně z mimořádných zisků. Koalice zatím na parametrech daně nenalezla definitivní shodu, v jednáních bude pokračovat do pátku, kdy má daňový balíček schvalovat sněmovna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je shoda na většině základních parametrů.

Po jednání vlády uvedl, že všichni chtějí mít jistotu, že přijaté rozhodnutí bude správné. „Debata bude ještě v příštích dnech probíhat, ale předpokládám, že v pátek budeme mít jasno,“ poznamenal.

„My jsme připraveni udělat z našeho pohledu na jednotlivé pozměňovací návrhy ústupky. Pevně věřím, že tak učiní i ostatní,“ řekl pro ČT šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Příjmy z daně z neočekávaných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Novou daň vkládá do daňového balíčku, který aktuálně projednává sněmovna, pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).

Méně peněz do Lán

Sněmovní rozpočtový výbor také přijal takzvané rozpočtové opatření, které umožní, aby se rozpočet kanceláře prezidenta republiky vypořádal se snížením výdajů o 30 milionů korun.

Peníze odebral prezidentské kanceláři pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců, který vložili do novely státního rozpočtu. Sněmovna tuto novelu, která navyšovala schodek rozpočtu, schválila v říjnu i s tímto návrhem. Prezident novelu ale zatím nepodepsal.

Peníze poslanci navrhli odebrat z výdajů na lesní hospodářství. Jejich motivací bylo odsouzení ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka v souvislosti s ovlivňováním jedné ze zakázek v lánské oboře. Prezident Miloš Zeman Baláka omilostnil.

Balák v říjnu na místo ředitele rezignoval, z funkce odejde na konci roku. Náměstkyně ředitele Lesní správy Lány Ivana Pokorná nyní v dopise poslancům varovala před tím, že správa bude muset kvůli snížení svého rozpočtu vybít třetinu zvěře, odložit některé investice nebo omezit výsadbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
před 2 hhodinami

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
12. 2. 2025

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
11. 2. 2025

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
11. 2. 2025Aktualizováno11. 2. 2025

Nová cla by dle expertů výrobu oceli v Česku ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
11. 2. 2025Aktualizováno11. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty. Jaké přesně?

Americký prezident Donald Trump předestřel možnou dohodu s Ukrajinou, v jejímž rámci by došlo k výměně amerických zbraní a pomoci za vzácné nerostné suroviny, jimiž Kyjev disponuje. Není však jasné, které konkrétní suroviny má Trump na mysli. Ukrajina disponuje dvaceti klíčovými surovinami a naznačila, že je otevřena spolupráci při těžbě s USA. Značná část ložisek se ale nachází na územích okupovaných Ruskem.
11. 2. 2025

Česko si v hodnocení korupce pohoršilo. Ještě hůře je na tom Slovensko

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.
11. 2. 2025Aktualizováno11. 2. 2025
Načítání...