Stát začátkem roku hospodařil s přebytkem 26,5 miliardy korun. Pomohly mu evropské fondy

Státní rozpočet skončil za leden v přebytku 26,5 miliardy korun, o rok dříve to bylo 9,1 miliardy korun. Meziročně vyšší přebytek výrazně ovlivnily prostředky přijaté z evropských fondů, které byly letos vyšší o sedmnáct miliard korun. Uvedlo to ministerstvo financí.

Pokud by bylo hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o evropské prostředky, skončilo by za leden přebytkem ve výši pěti miliard. Ve stejném období roku 2017 by takto očištěný výsledek představoval přebytek ve výši 2,9 miliardy korun. 

Celkové výdaje rozpočtu stouply o 8,9 procenta na 105,7 miliardy korun. Relativně vysoký meziroční růst podle ministerstva ovlivnily hlavně transfery obcím a krajům podle zákona o sociálních službách, které byly vyšší o 3,3 miliardy korun, dotace na přímé náklady základních a středních škol a také transfery SZIF. Celkové příjmy se zvýšily o 24,5 procenta na 132,1 miliardy korun.

Inkaso DPH ve srovnání s loňským lednem stouplo o osm procent na 31,5 miliardy korun. „Negativně se do výběru DPH projeví v roce 2018 celoroční dopad přesunu novin a časopisů do druhé snížené sazby, který způsobí snížení inkasa o 0,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů. Negativní vliv bude mít také změna režimu DPH u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, kterým nově vznikl nárok na odpočet,“ uvedlo ministerstvo.

Na spotřební dani stát vybral v lednu o 7,1 procenta více, celkem 13,4 miliardy korun. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení stouply o 8,8 procenta na 39,9 miliardy Kč. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků stouplo o pětinu na pět miliard korun.

Nejvíc peněz jde na sociální dávky

Nejvíce peněz v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ke konci ledna bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 45,8 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 3,5 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 4,8 procenta.

Schválený státní rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 60 miliard Kč, skutečný schodek za celý rok 2017 činil 6,2 miliardy korun. Pro letošek je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.

Ekonom Komerční banky Marek Dřímal si všímá výrazného růstu jak příjmů, tak výdajů státního rozpočtu. Výběr DPH v rámci státního rozpočtu vzrostl o 8 procent, a to se přitom zvětšil podíl vybrané daně, která plyne obecním rozpočtům, uvedl.

Promítají se tak podle něho jednak opatření pro boj s daňovými úniky, ale především masivní růst ekonomiky a spotřeby.

„Konkrétně lednové údaje svědčí o tom, že loňské Vánoce byly opravdu štědré (vzhledem k opožděné splatnosti daně). Situace na trhu práce, kde panuje rekordní zaměstnanost a zrychluje růst mezd, výrazně prospívá příjmům z daní fyzických osob a sociálního pojištění,“ uvedl Dřímal. Všímá si však i růstu výdajů státu, především na platy ve veřejném sektoru (zvýšení platů učitelů o 15 procent) a na sociální dávky.

Domníváme se, že letošní rozpočet kvůli nárůstu výdajů dosáhne schodku 40 miliard korun oproti 6 miliardám v loňském roce.
Marek Dřímal
ekonom Komerční banky

Na vyšší výdaje budou podle nás tlačit i veřejné investice, kde očekáváme jejich výrazný růst, dodal Dřímal. Stát totiž musí dočerpat část evropských peněz, jinak o ně může přijít a zároveň s rozjezdem projektů může utratit výdaje „ušetřené“ v minulých letech. 

Také analytik Raiffeisenbank František Táborský očekává, že letošní deficit bude mírně nižší než bylo schváleno (tedy 50 miliard korun). 

„Odhadujeme, že stát bude muset vynaložit vyšší výdaje mimo jiné v souvislosti s vyššími investicemi díky nutnosti dočerpat cca 40 miliard fondu EU nebo vyšším výdajům na obsluhu státního dluhu způsobeným vyšší úrovní úrokových sazeb na trhu,“ uvedl Táborský. Očekává také, že v se průběhu roku zvýší tlak na plnění finančního závazku spojeného se členství v NATO a bude pokračovat tlak na vyšší růst mezd některých státních zaměstnanců. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
před 1 hhodinou

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
před 10 hhodinami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 18 hhodinami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 19 hhodinami

Část ropy uvázlé v Perském zálivu odvážejí neznámé tankery, píše Reuters

Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, protože záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle které jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.
před 19 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 19 hhodinami

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
3. 6. 2026Aktualizováno3. 6. 2026
Načítání...