Brusel - Zavedení prémie na likvidaci starého a pořízení nového automobilu v Evropě všeobecně příliš k řešení hospodářské krize nepomohlo. Vyplývá to ze studie nadace Eurofound, která má Evropskou komisi informovat o změnách v průmyslu. Ze statistik organizace je patrné, že počet nově registrovaných vozidel se po zavedení šrotovného zvýšil v meziročním srovnání jen v Německu, Polsku a velmi mírně v Lucembursku. Ve zbývajících zemích Evropské unie naopak klesal.
„Důvod, proč je šrotovné na první pohled v Německu úspěšnější než jinde, může být ovlivněn některými detaily opatření. Němci jsou totiž v některých ohledech velkorysejší než ostatní země,“ míní Eurofound s tím, že rozdíl je patrný především ve srovnání s Velkou Británií, která také byla poměrně velkorysá, ale šrotovné v tomto případě příliš nezafungovalo.
Důvod mohou ovšem hrát i zvyklosti spotřebitelů. Na rozdíl od Britů mají německé rodiny daleko větší úspory a nejsou tak závislé na úvěrech jako rodiny britské. Němcům tak nedělá takový problém vydat vyšší částku právě za nový vůz. Šrotovné v Německu by nicméně podle Eurofoundu mohlo jít příkladem ostatním členským státům.
Německá vláda původně na šrotovné vyčlenila 1,5 miliardy eur (39 miliard korun). Poptávka ale silně předčila očekávání a peníze brzy začaly docházet. Kabinet proto přidal dalších 3,5 miliardy eur (asi 90 miliard korun). Každý Němec může dostat za zlikvidování starého vozu a koupi nového 2500 eur (téměř 70 tisíc korun).
Šrotovné v Evropské unii zavedlo celkem 14 členských států z 27. Česká republika přitom toto opatření teprve chystá, ale jeho rozsah zdaleka nemá být takový jako v Německu.
