Správce zkrachovalé Viktoriagruppe chce od Česka zpátky naftu za miliardu

Nahrávám video

Insolvenční správce zkrachovalé Viktoriagruppe chce od Česka vrátit naftu za miliardu korun, která byla uložena ve skladu v německém Kraillingu a kterou Správa státních hmotných rezerv teprve nedávno přivezla s jeho souhlasem do České republiky. Správě rezerv poslal předžalobní výzvu, lhůtu stanovil na 27. prosince.

„Mohu potvrdit, že jsme předžalobní výzvu dostali a ve stanoveném termínu na ni insolvenčnímu správci odpovíme. Nicméně chci připomenout, že tato nafta je součástí nouzových zásob a podle zákona o Správě státních hmotných rezerv je ve výlučném vlastnictví České republiky. Řádně jsme za ni zaplatili a můžeme to doložit fakturami,“ uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.

„Pokud se rozhodne podat žalobu, ponese důkazní břemeno a uvidíme, jaké důkazy insolvenční správce předloží,“ poznamenal Švagr.

Nahrávám video

K naftě v Bavorsku se Česko po vyhlášení insolvence firmy Viktoriagruppe v roce 2014 nemohlo skoro dva roky dostat. Loni v červenci však podepsala česká správa hmotných rezerv s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development, a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získala naftu zpět. Insolvenční správce Mirko Möllen však české vlastnictví nafty nikdy neuznal.

„Můžeme potvrdit, že usilujeme o soudní vyjasnění vlastnických práv. Doposud nebyla žádná dohoda v otázce vlastnictví možná, proto je tento postup nevyhnutelný. Podle českého procesního práva je prvním krokem předložení výzvy českému státu. Ten se k tomu může během stanovené lhůty vyjádřit. Tento krok byl učiněn v posledních dnech. Po uplynutí lhůty bude podána žaloba a pak dojde k vyjasnění situace soudem. Přirozeně jsou nadále možná mimosoudní jednání a dohoda bez soudního procesu,“ sdělil insolvenční správce.

Transport nafty začal loni v říjnu, poslední šedesátý vlak přijel zpět do Česka letos v listopadu. Doprava stála 47 až 48 milionů korun. Teď ovšem Möllen tvrdí, že pokud mu naftu nevrátí, tak podá žalobu na určení vlastnictví této nafty, dodala česká správa.

„Nikde jsem neviděl, že by insolvenční správce zároveň na náš účet poslal i tu miliardu korun, kterou Česká republika za tu naftu zaplatila. Když zaplatíte třeba stavební firmě za to, že vám postaví dům a ona pak tvrdí, že vám nepatří, tak by vám přece měla vrátit peníze. Nemůže si nechat oboje. Nevím, jak v Německu, ale v České republice se takovému jednání pořád ještě říká podvod,“ podotkl Švagr.

Podle informací ČTK by ani v případě, pokud by insolvenční správce případný soud vyhrál, nevozilo Česko naftu zpět do Německa. Umožnilo by pouze její vyzvednutí ve skladech státního distributora paliv Čepro.

Žaloba směřovala i na nízké skladovací poplatky

Insolvenční správce Viktoriagruppe už dříve podal žalobu na to, že skladovací poplatky, které česká správa platila v Německu za skladování nafty, byly příliš nízké.

„Skladovací poplatky přece platíte, jen když vám ta skladovaná věc patří. Takže insolvenční správce si docela protiřečí. Když se mu to hodí, tak je nafta naše a skladovací poplatky jsou příliš nízké a jindy zase chce vrátit naftu, protože si myslí, že je jeho,“ dodal Švagr. Už loni v červenci insolvenční správce uznal české správě pohledávku na 6,3 milionu litrů nafty, která ze skladu v Kraillingu zmizela.

  • Česko mohlo mít část zásob nafty uskladněnu v Německu na základě dodatku smlouvy o skladování specifických zásob z roku 2004. Dodatek v roce 2010 uzavřela Správa státních hmotných rezerv, předsedou správy byl Ladislav Zabo.

Insolvenční správce také podal žalobu na Česko na zrušení zástavního práva u skladu společnosti Viktoriagruppe v Chlumci nad Cidlinou, kde mu katastrální úřad dosud nevymazal zástavní práva, a blokuje tím dotažení prodeje tohoto skladu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 15 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...