Arbitráž může být oproti klasickému soudnímu jednání rychlejší, stejně tak ale může být její výsledek více problematický. Teď to vypadá, že by mimosoudních řešení majetkových sporů mohlo ubýt. Čeští ministři se jednak obracejí na státní podniky, aby ve smlouvách nepoužívaly rozhodčí doložku, která k arbitráži vede, zároveň chce i Evropská komise nahradit mezinárodní arbitráž stálým soudem.
Kritické reakce mezi politiky vyvolal aktuálně závěr rozhodčího soudu ve sporu mezi Českými drahami a Škodou Transportation. Zatímco dopravce si nárokoval devět set milionů korun za pozdní dodávku lokomotiv řady 380, arbitři se nakonec přiklonili na stranu výrobce strojů. Českým drahám tak místo slevy určili doplatit 1,2 miliardy korun. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) se proti tomu rázně postavil a mluvil například o „zjevně podjatých rozhodcích“. Zhruba půl miliardy už dráhy nicméně vyplatily.
Pře mezi Českými drahami a Škodou Transportation by tak mohla podnítit definitivní konec éry, kdy státní podniky a organizace uzavíraly rozhodčí doložky, kvůli nimž jejich spory místo soudů řešili rozhodci nominovaní jednotlivými stranami. Tuto doložku měla i smlouva na dodávku lokomotiv.
„Rozhodčí doložky ve smlouvách v resortu dopravy jsou zakázány,“ prohlásil Ťok. „Myslím, že v rámci státní správy bychom neměli asi používat arbitrážní doložku,“ dodal ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Nespokojenost s podobou i mezinárodních arbitráží
Vedle omezení domácích obchodních arbitráží by mohly skončit mezinárodní investiční arbitráže, které vytvářejí prostor pro žaloby firem na určitý stát, a to na základě mezinárodních dohod o ochraně investic.
Evropská komise totiž není s dosavadní praxí spokojená. Chce, aby arbitráže nahradil stálý soud. Jeho vznik se snaží dojednat v rámci rozsáhlé obchodní smlouvy TTIP se Spojenými státy americkými.
Podle zastánců změny by stálý soud přinesl řadu výhod. Arbitry by v novém modelu už nejmenovaly jednotlivé strany sporu, rozhodci by měli předem jasně stanovené odměny a řízení by probíhala veřejně. Náklady by pak musela platit ta strana, která prohraje, což by mohlo přispět k omezení počtu arbitráží.
Česko se účastnilo i účastní řady arbitráží
Česko patří v tomto směru mezi nejčastěji žalované státy, týká se jí dvaadvacet ukončených arbitráží. V 59 procentech případů Česko spor vyhrálo, neúspěch pak přišel ve 14 procentech sporů. V dalších se dohodli bez rozhodčího soudu. „V České republice nemáme zrovna výborné zkušenosti s arbitrážemi tohoto druhu a to je podle mě hodně dáno vnitřními problémy arbitráží,“ řekl senátor Václav Hampl (nestr. za KDU-ČSL a SZ). V listopadu 2015 čelí Česko ještě dvanácti arbitrážím.
Jednou z nejznámějších arbitráží byl spor s firmou Diag Human, které rozhodčí soud přiznal v roce 2008 odškodné 8,33 miliardy korun. Spor se ale dál vleče a letos i obchodní soud v Amsterdamu odmítl tehdejší rozhodnutí. Zástupci Diag Human ale počítají s odvoláním. Dosud nejnákladnější arbitráží každopádně zůstává spor se společností CME Ronalda Laudera. Za znehodnocení investice související se vznikem komerční televize Nova muselo Česko zaplatit deset miliard korun.
