Sobotkovi se nelíbí Babišův návrh rozpočtu, neplní priority ČSSD

Praha - Návrh parametrů státního rozpočtu pro příští rok, s nimiž přišel ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, není pro ČSSD přijatelný. Premiér Bohuslav Sobotka chce zohlednit mimo jiné požadavky na valorizaci penzí, mezd státních zaměstnanců nebo plateb do zdravotnictví za státní pojištěnce. Babiš má návrh aktualizovat do středečního jednání vlády, na němž se má schvalovat související Konvergenční program.

„Sociální demokracie návrh v tuto chvíli za přijatelný nepokládá,“ uvedl premiér po jednání koaliční rady. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek řekl, že požadavky ČSSD znamenají nároky na státní pokladnu ve výši 13 až 15 miliard korun. „Kolegové ze sociální demokracie chtějí rozdávat a my chceme šetřit. A teď se musíme někde na polovině té cesty potkat,“ uvedl Faltýnek.  

Sobotka: Trváme na valorizaci platby za státní pojištěnce do zdravotnictví 

Babiš pro příští rok navrhl snížit rozpočtový schodek na 70 miliard korun oproti letošním 100 miliardám. Podle Sobotky patří mezi varianty řešení, jak naplnit priority ČSSD, změna rozpočtového deficitu nebo posílení rozpočtových příjmů. Žádné opatření k navýšení příjmů rozpočtu dnes ale ČSSD podle premiéra nenavrhovala. Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek uvedl, že stát by měl hledat právě navýšení příjmů rozpočtu lepším výběrem daní, nejen brát ze státních podniků. 

Podle Sobotky je před schválením Konvergenčního programu a základních parametrů rozpočtu shoda koalice na tom, „jaká bude valorizace penzí, jaké budou výdaje do školství, jaké bude zvýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru“. „Trváme jako sociální demokraté na tom, aby se valorizovala platba státu za státní pojištěnce do systému zdravotní péče. Jinak si nedokážeme představit, jak budeme v příštím roce financovat další navýšení platů lékařů a zdravotních sester,“ dodal Sobotka. Penze by se podle přání ČSSD měly zvýšit o 200 korun měsíčně, platy státních zaměstnanců o tři procenta, konkretizoval požadavky ČSSD Faltýnek. 

Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. EU vyžaduje mimo jiné pro přijetí eura deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP. Vláda zatím termín přijetí eura nestanovila a podle dřívějších vyjádření premiéra ani zřejmě nestanoví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 4 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 7 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled