Přechodné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) k většímu růstu spotřeby v Německu nevedlo. Výraznější impuls ekonomice by přinesly vyšší jednorázové bonusy na děti nebo velkorysejší podpora pro lidi, kteří kvůli koronaviru přešli na práci v režimu kurzarbeit. Zjistil to v pondělí zveřejněný průzkum zadaný institutem IMK nadace Hanse-Böcklera, ze kterého na svém webu cituje list Handelsblatt.
Berlín se rozhodl snížit DPH od 1. července na půl roku. Základní sazba klesla z 19 na 16 procent, snížená ze sedmi na pět procent. Záměrem vlády bylo povzbudit hospodářství poškozené dopady koronavirové krize předpokládanou vyšší spotřebou, která je tahounem této největší evropské ekonomiky.
Jak ale zjistil průzkum mezi 6300 zaměstnanými respondenty, neplánuje téměř 75 procent z nich měnit své nákupní zvyky navzdory nižší dani ve druhé polovině roku. Ke změnám se chystá necelá čtvrtina. Asi 14,4 procenta oslovených uvedlo, že hodlá využít nižší daně k nákupům plánovaným původně na pozdější dobu, a více než tři procenta se svěřila, že díky nižší dani pořídí zboží, jaké zatím neplánovaly.
Dalších osm procent účastníků průzkumu odpovědělo, že v příštích šesti měsících nakoupí předem plánované zboží, z čehož žádné pozitivum pro ekonomiku neplyne, píše list.
Zato téměř 80 procent respondentů uvedlo, že by se při nákupech chovalo jinak, pokud by dostali jednorázovou platbu typu bonusu na děti. Ukázalo se také, že lidé, kteří přešli na zkrácenou pracovní dobu bez příspěvku vlády, své výdaje snížili výrazně častěji než jiní. Podle autorů průzkumu by tak ekonomice lépe prospělo jiné rozložení opatření ve vládním balíku na podporu ekonomiky.
Jen daňová prskavka?
Poslanec opoziční strany Levice (Die Linke) Fabio De Masi označil snížení DPH z dílny ministra financí Olafa Scholze ze sociální demokracie (SPD) za prskavku, která zhasla ještě před Novým rokem. „Ty miliardy by bylo mnohem lepší investovat do vyšších příspěvků na kurzarbeit anebo do delšího vyplácení zvláštních dávek na děti,“ řekl podle listu De Masi.
Snížením obou sazeb DPH klesnou podle ministerstva financí letos příjmy z daní o 20 miliard eur (522 miliard korun). To je zhruba polovina finančních prostředků z vládního balíku opatření na povzbuzení ekonomiky, které budou podle IMK letos uvolněny. Na jednorázové příspěvky na každé dítě ve výši 300 eur (asi 7800 korun), které budou vypláceny v září a říjnu, je ve 130miliardovém balíku vyčleněno 4,3 miliardy eur.
Nálada spotřebitelů stoupla rychle
Naopak červencový průzkum GfK ukázal, že dočasné snížení DPH vedlo k rychlému růstu nálady německých spotřebitelů. Ta se zvýšila na minus 0,3 bodu z předchozích minus 9,4 bodu.
Vývoj nálady německých spotřebitelů během pandemie se podobá oživení ekonomiky ve tvaru širokého V, během nějž prudký pokles vystřídá rychlé zotavení, uvedl v červenci výzkumník GfK Rolf Bürkl. Ten také předpokládal velké nákupy.
„K mimořádně pozitivnímu vývoji bezpochyby přispělo snížení daně z přidané hodnoty. Je zjevné, že spotřebitelé se chystají učinit velké nákupy dříve, než se čekalo. To letos pomůže ke zvýšení výdajů,“ dodal Bürkl. Výzkumník ale také varoval, že pozitivní účinek může být pouze dočasný. Spotřebitelé by podle něj mohli své výdaje omezit, jakmile snížení sazeb DPH s koncem letošího roku skončí.
