Praha – Poslanecká sněmovna schválila odklad vládní daňové reformy, která má například zrušit koncept superhrubé mzdy, konkrétně až na povolební rok 2015. Tento odklad byl pro sociální demokraty v Senátu podmínkou pro opravu zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí. Senátní verzi daňové reformy, která počítá s tím, že odvody ze zdanění hazardu si pravděpodobně rozdělí stát a obce, dnes rovněž schválila sněmovna. Nyní dostane daňovou reformu, která je souborem sedmi desítek novel souvisejících se vznikem jednoho inkasního místa, k podpisu prezident.
Sněmovna schválila zdanění hazardu a odložila daňovou reformu
Sněmovna schválila zdanění hazardu ve prospěch obcí a státu
Poslanci se postavili za to, že odvody ze zdanění hazardu si pravděpodobně rozdělí stát a obce, kterým má zůstat poplatek z hracích automatů. Opustili tak své původní rozhodnutí, podle něhož o třetině odvodů měly rozhodovat samy loterijní firmy. Loterijní firmy budou muset od příštího roku odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Celkem by to mělo být podle odhadů ministerstva financí přes osm miliard korun ročně.
Konkrétně by obce dostávaly čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kurzové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek by měl být příjmem státu, přičemž směřovat by měl hlavně na sport, kulturu a ve prospěch zdravotně postižených. Zákonem to ale určeno není.
Senát přijal změnu způsobu zdanění hazardu kvůli tomu, že původní sněmovnou schválená podoba odvodů státu, obcím a na veřejně prospěšné účely nebyla vymahatelná. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) poznamenal, že sněmovní verze v podstatě dala loterijním společnostem pro příští rok daňové prázdniny, neboť mimo jiné nepočítá se zálohami na daň a rušila měsíční poplatek ve výši 20 tisíc korun ve prospěch obcí za každý herní přístroj, což nesly nelibě obce.
Z toho důvodu přijatá verze počítá s tím, že obce by dostávaly za hrací automat poplatek 55 korun denně, tedy 20 075 korun ročně. Kritici zejména z Věcí veřejných namítali, že podle této konstrukce budou loterijní společnosti muset poplatek hradit jen za přístroj v provozu a vzhledem k nedostatečné kontrole státu tak prý obce budou tratit v porovnání s dosavadním stavem. „Návrh jednoznačně vytváří díru pro nevybírání peněz od hazardních společností,“ uvedl předseda poslanců VV Vít Bárta, který chce reformu probrat v koalici.
Superhrubá mzda má v odkladu zmizet
Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) je odklad symbolickým gestem, které sociálnědemokratická většina v Senátu nepožadovala závazně. Dodal, že na jaře bude ve sněmovně schválena vládní novela, která podle koaliční dohody odklad zkrátí na počátek roku 2014. Reagoval tak na námitky poslance Michala Doktora (dříve ODS), že senátní verze znamená vítězství opozice a odborů a že daňová reforma se stane tématem kampaně před příštími volbami do sněmovny. Poslanci ČSSD se hlasování nezúčastnili kvůli ohlášenému posunutí odkladu.
V budoucnu má koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent nahradit nová 19procentní sazba daně, která by měla být počítána z hrubé mzdy. Výhodnější to bude podle propočtů pro lidi s hrubým měsíčním příjmem do 40 tisíc korun. Lépe placení zaměstnanci budou naopak na reformě tratit. Rozdíl má nicméně představovat řádově desítky až stovky koruny. Díky zvýšení slev na děti si více polepší rodiče než bezdětní, neboť již přijatá novela o zvýšení spodní sazby DPH počítá se zvýšením roční slevy na dani na vyživované dítě o 1 800 korun.
Současně reforma počítá s tím, že odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by neměly být realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta. Odvody zaměstnavatelů se v tomto směru sníží o 1,5 procentního bodu. Daňová novela přináší sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta. Živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu. Naopak dividendy mají být osvobozeny od daně z příjmů.
Reforma ponechává daňové zvýhodnění zaměstnaneckých stravenek, které vláda chtěla zrušit. V nových pravidlech ale zároveň zůstal nový zaměstnanecký bonus 250 korun měsíčně, tedy 3 000 korun ročně. Vláda tím chtěla alespoň zčásti nahradit rušení zaměstnaneckých benefitů.