Shell může prozkoumat ropu na Aljašce. Těžit chce za 10 let

Nahrávám video

Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell dostala od americké federální vlády konečné povolení k podmořským průzkumným vrtům pro těžbu ropy a plynu v arktických vodách u Aljašky. Ekologové se ale obávají, že firma může, tak jako před třemi roky, ztratit kontrolu nad některou svou plošinou a dojde k únikům ropy do moře. Shell ale slibuje přísnější podmínky, aby případné havárii předešel.

  • Američtí odborníci odhadují, že v Arktidě se nachází asi 30 procent dosud neobjevených světových zásob plynu a 13 procent ropy.
  • V americké části arktických vod se podle Geologického průzkumu USA nachází 26 miliard barelů těžitelné ropy.

Federální úřad pro bezpečnost a ochranu životního prostředí v pondělí oznámil, že schválil Shellu povolení k hlubokým vrtům. Firma tam už totiž dopravila požadované zařízení, které má zabránit haváriím vrtů ve velké hloubce. Úřad předtím umožnil Shellu vrtat jen v horní části dna Čukotského moře, protože firma měla dosud klíčové ochranné zařízení na lodi, která se opravovala v Portlandu ve státě Oregon. V červenci ji tam blokovali ekologičtí aktivisté. „Chránit Arktidu znamená chránit a zlepšit to, co činí naší zemi tím, co je,“ říká ekolog a ředitel Sierra Club Michael Brune.

Americká policie pak na konci července vytlačila aktivisty z doků v Portlandu, kde blokovali odjezd ledoborce Fennica, který se po opravě pokoušel vyrazit do Arktidy se zařízeními k těžbě podmořské ropy. Minulý týden už loď, kterou si Shell pronajal, dorazila do cílové oblasti.

Shell bude moci vrtat do horniny do hloubky asi 2400 metrů pod dnem. Firma získala pronájem oblasti v Čukotském moři v roce 2008 za 2,1 miliardy dolarů (asi 51 miliard korun) a vydala v této oblasti a v sousedním Beaufortově moři severně od pobřeží Aljašky až sedm miliard dolarů na průzkum.

Ekologové tvrdí, že těžaři se nedokážou vypořádat s extrémními podmínkami podnebí v oblasti Arktidy. Shell ale ujišťuje, že je připraven životní prostředí uchránit a že žádné havárie typu Exxon Valdez, kdy v roce 1989 havaroval u aljašských břehů tanker, se už opakovat nebude. Těžbu by chtěla společnost zahájit za deset let.

Boj o ropnou nadvládu

Spory kolem nových ropných vrtů Shellu jsou zdá se pouze špičkou ledovce. Tím, jak postupně odtává led, se totiž rozšiřuje přístup právě k plynu a ropě. Podle americké vlády se pod Arktidou nalézá dokonce celá pětina neprozkoumaných ložisek těchto surovin na světě.

O oblast se proto přetahují Spojené státy, Kanada, Skandinávie a Rusko. A zdá se, že Washington je za ostatními pozadu – některé trasy u Aljašky totiž vycházejí ještě z výpočtů kapitána Cooka. Situace se ale postupně obrací a o Aljašku se začíná zajímat i americká politika.

Fakt, že prezident Obama jede na Aljašku otevřít debatu o tom, co je potřeba dělat v americké části Arktidy a v jiných zemích, je pro nás obrovskou podporou a našemu programu to pomůže.
Robert Papp
zvláštní americký vyslanec ministerstva zahraničí

Podle bývalého velitele Pobřežní stráže Pappa začne na Aljašce v brzké době rozvoj přístavů, letišť i základen.

Naopak pozadu není Moskva, která znovu požádala OSN o uznání práva na více než milion kilometrů čtverečních mořského dna a posiluje i vojensky. „V tomhle regionu může operovat řada armád. A pokud nebudou arktické země dostatečně spolupracovat, hrozí nehoda, která může přerůst v něco většího,“ varuje odborník na bezpečnost Luke Coffey.

Na Aljašku se vedle toho zaměřili také rejdaři, a to zejména z Islandu a Norska. Zdejší přístav by totiž mohl jednou patřit k nejvýznamnějším na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 1 hhodinou

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 1 hhodinou

Část ropy uvázlé v Perském zálivu odvážejí neznámé tankery, píše Reuters

Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, protože záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle které jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...