Shell může prozkoumat ropu na Aljašce. Těžit chce za 10 let

Nahrávám video

Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell dostala od americké federální vlády konečné povolení k podmořským průzkumným vrtům pro těžbu ropy a plynu v arktických vodách u Aljašky. Ekologové se ale obávají, že firma může, tak jako před třemi roky, ztratit kontrolu nad některou svou plošinou a dojde k únikům ropy do moře. Shell ale slibuje přísnější podmínky, aby případné havárii předešel.

  • Američtí odborníci odhadují, že v Arktidě se nachází asi 30 procent dosud neobjevených světových zásob plynu a 13 procent ropy.
  • V americké části arktických vod se podle Geologického průzkumu USA nachází 26 miliard barelů těžitelné ropy.

Federální úřad pro bezpečnost a ochranu životního prostředí v pondělí oznámil, že schválil Shellu povolení k hlubokým vrtům. Firma tam už totiž dopravila požadované zařízení, které má zabránit haváriím vrtů ve velké hloubce. Úřad předtím umožnil Shellu vrtat jen v horní části dna Čukotského moře, protože firma měla dosud klíčové ochranné zařízení na lodi, která se opravovala v Portlandu ve státě Oregon. V červenci ji tam blokovali ekologičtí aktivisté. „Chránit Arktidu znamená chránit a zlepšit to, co činí naší zemi tím, co je,“ říká ekolog a ředitel Sierra Club Michael Brune.

Americká policie pak na konci července vytlačila aktivisty z doků v Portlandu, kde blokovali odjezd ledoborce Fennica, který se po opravě pokoušel vyrazit do Arktidy se zařízeními k těžbě podmořské ropy. Minulý týden už loď, kterou si Shell pronajal, dorazila do cílové oblasti.

Shell bude moci vrtat do horniny do hloubky asi 2400 metrů pod dnem. Firma získala pronájem oblasti v Čukotském moři v roce 2008 za 2,1 miliardy dolarů (asi 51 miliard korun) a vydala v této oblasti a v sousedním Beaufortově moři severně od pobřeží Aljašky až sedm miliard dolarů na průzkum.

Ekologové tvrdí, že těžaři se nedokážou vypořádat s extrémními podmínkami podnebí v oblasti Arktidy. Shell ale ujišťuje, že je připraven životní prostředí uchránit a že žádné havárie typu Exxon Valdez, kdy v roce 1989 havaroval u aljašských břehů tanker, se už opakovat nebude. Těžbu by chtěla společnost zahájit za deset let.

Boj o ropnou nadvládu

Spory kolem nových ropných vrtů Shellu jsou zdá se pouze špičkou ledovce. Tím, jak postupně odtává led, se totiž rozšiřuje přístup právě k plynu a ropě. Podle americké vlády se pod Arktidou nalézá dokonce celá pětina neprozkoumaných ložisek těchto surovin na světě.

O oblast se proto přetahují Spojené státy, Kanada, Skandinávie a Rusko. A zdá se, že Washington je za ostatními pozadu – některé trasy u Aljašky totiž vycházejí ještě z výpočtů kapitána Cooka. Situace se ale postupně obrací a o Aljašku se začíná zajímat i americká politika.

Fakt, že prezident Obama jede na Aljašku otevřít debatu o tom, co je potřeba dělat v americké části Arktidy a v jiných zemích, je pro nás obrovskou podporou a našemu programu to pomůže.
Robert Papp
zvláštní americký vyslanec ministerstva zahraničí

Podle bývalého velitele Pobřežní stráže Pappa začne na Aljašce v brzké době rozvoj přístavů, letišť i základen.

Naopak pozadu není Moskva, která znovu požádala OSN o uznání práva na více než milion kilometrů čtverečních mořského dna a posiluje i vojensky. „V tomhle regionu může operovat řada armád. A pokud nebudou arktické země dostatečně spolupracovat, hrozí nehoda, která může přerůst v něco většího,“ varuje odborník na bezpečnost Luke Coffey.

Na Aljašku se vedle toho zaměřili také rejdaři, a to zejména z Islandu a Norska. Zdejší přístav by totiž mohl jednou patřit k nejvýznamnějším na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 2 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 19 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 22 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.