Praha – Senát hlasy opozice odmítl automatické oddalování důchodového věku, se kterým přišla vláda v rámci takzvané malé penzijní reformy. ČSSD také prosadila úpravy nového výpočtu důchodů ve prospěch seniorů ze středně příjmových vrstev. O senátních úpravách důchodové novely teď bude rozhodovat sněmovna. V té má většinu vládní koalice, může tak Senát přehlasovat a prosadit původní verzi návrhu. Dolní komorou však vše musí projít do konce září – poslancům to totiž nařídil Ústavní soud.
Sociální demokraté vládě během čtyřhodinové debaty vyčítali, že s nimi zvyšování věku odchodu do penze neprojednala a že nestanovila nejzazší hranici. „To, co se navrhuje, je lidově řečeno na oprátku,“ prohlásil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). ČSSD také volala po zlepšení politiky zaměstnanosti pro starší ročníky a po prorodinné politice.
Vládní novela počítá z ekonomických důvodů a v návaznosti na prodlužující se průměrnou délku života se zvyšováním věku odchodu do důchodu pro ženy narozené po roce 1955 a muže narozené po roce 1965. Pro obě pohlaví má být tato věková hranice sjednocena v roce 2041.
Letošní čtyřicátníci by podle novely měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, což je dosavadní horní hranice. Novela ale počítá s tím, že mladší ročníky by odcházely do důchodu ještě později, letošní desetiletí například v 71 letech, děti narozené v příštím roce pak až v 73 letech, tedy v roce 2085.
Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD
„Vláda na jednu stranu zpřísnila podmínky, říká: Půjdete do důchodu později, dostanete nižší důchod, ale vůbec neřeší tu situaci, co budou lidé dělat při důchodovém věku, kdy už je ve společnosti málokdo ochoten je zaměstnat.“
Sociální demokraté se bojí, že se lidé penze nedožijí
Podle stínového ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha (ČSSD) vládní návrh nerespektuje dobu, po kterou jsou lidé fyzicky schopni pracovat. „To znamená, že určité ročníky se prakticky důchodu ani nemohou dožít,“ upozornil.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) řekl, že postupné posouvání věku odchodu do důchodu má přispět ke zlepšení udržitelnosti důchodového systému. Ministr rovněž připomněl doporučení Evropské komise, podle které by mělo Česko zvyšování věku pro odchod do důchodu v Česku ještě zrychlit.
Věk pro odchod do důchodu se ve vyspělých zemích pohybuje mezi 60 až 65 lety. Ale existují samozřejmě výjimky. „Rumunsko třeba má věk odchodu do důchodu stále 55 let a pak pro zajímavost třeba Japonci chodí do důchodu v 70. Ono strašně záleží na tom, jaká je v té zemi kultura a jak je to dlouhodobě nastavené,“ upozornila analytička ČT Libuše Bautzová.
ČSSD navrhla změny ve výpočtu důchodů
Základní výměra starobního důchodu by měla podle novely představovat devět procent této mzdy, ČSSD úspěšně navrhla zvýšení na deset procent. Podle Škromacha by to stát stálo navíc tři až pět miliard korun. Peníze chce Škromach získat zvýšením stropů pojistného na sociální zabezpečení. Od příštího roku by měli místo plánovaného čtyřnásobku odvádět až pětinásobek průměrné mzdy měsíčně. Nyní je to šestinásobek.
Změnu výpočtu penzí si vyžádal Ústavní soud, podle něhož dosavadní systém dostatečně nezohledňuje to, kolik lidé odváděli státu na důchody. Nový výpočet má posílit zásluhovost v důchodovém systému zvýšením základu, z něhož se důchody vypočítávají. Výše penzí má být nově vázána na průměrnou mzdu.
Neradujte se, sněmovna Senát nejspíš přehlasuje
Dnešní rozhodnutí Senátu nicméně neznamená, že malá důchodová reforma ve znění navrženém Senátem začne platit. „Podle politického složení Senátu se dalo předpokládat, že opoziční sociální demokracie bude vystupovat proti všemu, co navrhuje vláda. A do velké míry se to potvrdilo,“ není však překvapen ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
Vládě teď ale dělá vrásky na čele nález Ústavního soudu. Ten totiž rozhodl, že má malá důchodová reforma projít sněmovnou nejpozději do konce září. Jinak stát nebude mít důchody z čeho počítat. „Je to poměrně velká komplikace a pro řadu lidí může být nejistota ohledně toho, jestli Poslaneckou sněmovnou tato novela projde. A co by se stalo, když neprojde. S takovýmto případem jsem se ve své praxi ještě nesetkal,“ tvrdí advokát Stanislav Servus.
Ve sněmovně má sice většinu vládní koalice, a může tak horní komoru přehlasovat, problém by ale mohl nastat se stranou Věci veřejné, která je v posledních týdnech ve svém rozhodování nepředvídatelná. „My na svých názorech nic měnit nebudeme. Pro nás není na malé důchodové reformě co měnit,“ řekla přesto ČT24 poslankyně a členka sněmovního výboru pro sociální politiku Lenka Kohoutová. Stát si podle ní musí uvědomit, na co má peníze.
