Schůzka na Hradě se týkala budoucnosti energetiky, ne ministra průmyslu, řekl šéf ČEZu

Budoucnosti české a evropské energetiky se věnovala čtvrteční schůzka prezidenta Miloše Zemana s designovaným premiérem Andrejem Babišem (ANO) a generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem. Novinářům to po jejím skončení řekl Beneš.

Konkrétní probírané záležitosti například ve spojitosti s možnou stavbou nového jaderného bloku v Česku Beneš komentovat nechtěl. „Nedohodli jsme se na tom, že bychom něco veřejně závěrem formulovali. Myslím si, že to byla velmi úspěšná konstruktivní schůzka,“ uvedl pouze.

Podle zdrojů ČTK měla být tématem jednání mimo jiné budoucnost Tomáše Hünera (za ANO) jako ministra průmyslu a obchodu v nové vládě, kterou by mělo sestavit hnutí ANO se sociálními demokraty s podporou komunistů. Beneš to ale popřel.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Personální otázky jsme neřešili, to není moje role,“ řekl Beneš. Podle informací ČTK by mohl Hünera ve funkci nahradit bývalý ministr práce a sociálních věcí z úřednické vlády Jiřího Rusnoka František Koníček.

K budoucnosti společnosti ČEZ - hovoří se o možné transformaci nebo rozdělení společnosti - se později vyjádřil i prezident republiky Miloš Zeman. „Je to primárně na rozhodnutí jak premiéra, tak ministra průmyslu a obchodu - se kterým se, jak se zdá, v této věci shoduji - ale jsem proti rozdělení ČEZ. Výhodou ČEZ je právě to, že je to jednotný podnik,“ řekl v rozhovoru pro TV Barrandov prezident. Záměr rozdělení ČEZ má mimo jiné pomoci k rozhodnutí o případné stavbě nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany.

Premiér Babiš ještě jako ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) podporoval výstavbu nového jaderného bloku z peněz ČEZu. Argumentoval mimo jiné tím, že firma má peněz dost. Loni v lednu Babiš mimo jiné uvedl, že zástupci jeho tehdejšího ministerstva financí hlasovali na konci roku 2016 proti prodloužení mandátu stávajícímu vedení ČEZu. Dozorčí rada před předloňskými Vánocemi nicméně potvrdila ve funkci předsedy představenstva Beneše na další čtyři roky.

Hospodářským novinám letos v květnu Hüner řekl, že o tom, kdo stavbu případných dalších jaderných bloků v ČR zaplatí, chce mít jasno do konce roku. List dále uvedl, že vedení ČEZu ustoupilo od plánu na rozdělení této firmy. Důvodem měl být odpor politiků v čele právě s Hünerem.

ČEZ je největší tuzemská energetická firma. Loni jí vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun, tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026
Načítání...