Schodek rozpočtu v říjnu vzrostl na 286,7 miliardy korun

Hospodaření státu skončilo na konci října s deficitem ve výši 286,7 miliardy korun. Saldo se v průběhu měsíce zhoršilo o 15,9 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, takzvaný úsporný tarif či jednorázový příspěvek na dítě.

Celkové příjmy státního rozpočtu za deset měsíců meziročně vzrostly o 7,8 procenta na 1,297 bilionu korun. Výdaje meziročně vzrostly o tři procenta na 1,584 bilionu korun. K růstu příjmů přispěly podle resortu financí zejména výnosy z pojistného a z daní.

Prohloubení výdajů ovlivnila především mimořádná valorizace důchodů, zvýšení dávek a příspěvek domácnostem na platby za energie.

„Ve zbývajících dvou měsících porostou hlavně výdaje na pomoc s cenami energií a očekávat lze také další růst státních investic, které tradičně vrcholí právě v závěru roku. Dosud je investiční aktivita státu o třináct procent silnější než loni, což mě velmi těší. Byť v tuto chvíli existuje stále mnoho neznámých, troufnu si říci, že na konci roku dodržíme schodek novelizovaného rozpočtu,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Loni v říjnu činil deficit 335 miliard korun, což byl nejhorší říjnový výsledek hospodaření od vzniku Česka.

Pro letošní rok kabinet Petra Fialy (ODS) původně plánoval hospodařit se schodkem 280 miliard korun, v říjnu ale Poslanecká sněmovna schválila novelizovanou verzi rozpočtu s deficitem 375 miliard korun. Nová verze rozpočtu předpokládá celkové příjmy 1,678 bilionu korun, výdaje 2,053 bilionu korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci září meziročně vzrostlo o 18,5 procenta na 286,7 miliardy korun. Výběr daně z příjmů právnických osob se zvýšil o 15 procent na 119,7 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 13,6 procenta na 97 miliard korun a na spotřební dani do rozpočtu přišlo 127,5 miliardy korun, meziročně o 4,9 procenta víc. Meziroční srovnání příjmů ovlivňuje loňský jednorázový příjem 5,6 miliardy korun z aukce kmitočtů.

Na výdajové straně rozpočtu se běžné výdaje zvýšily o 2,2 procenta na 1,455 bilionu korun. Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 12,7 procenta na 128,8 miliardy korun. Na sociálních dávkách meziročně stát vyplatil 635,4 miliardy korun, což je za deset měsíců o deset procent víc. Z toho na důchody šlo 485,6 miliardy korun.

„My zásadně kritizujeme to, že za prvních deset měsíců podnikatelé, ať už malí, střední nebo velcí, nedostali prakticky nic, říkám prakticky, protože menší a střední firmy dostaly alespoň odpuštění plateb za obnovitelné zdroje. Ale to je tak marginální částka, že je to pod jejich rozlišovací schopnost,“ řekl pro ČT místopředseda ANO Karel Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 29 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...